Úvod / Informácie / Rastlinná výroba / Ovocie

Monitoring šarky švestky v netypických výsadbách peckovin

06-06-2019
B. Krška¹ ; I. Sigutowská² | Boris.KRSKA@vsuo.cz
¹ Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, Česká republika, ² Uniwersytet Przyrodniczy we Wrocławiu, Wroclaw ,Polsko

O šarce švestek se poprvé vědecky psalo v Bulharsku již v roce 1933 profesorem Atanasovem.  První dílo se jmenuje „Šarka po slivita“ vydaném ve sborníku sofijské university.

Neznamená to však, že šarka švestek nebyla rozšířena již před tímto obdobím a to i na území Československa. Podle bulharských zkušeností zaznamenali vojáci v období 1. světové války v Brně na Zelném rynku plody se stejnými příznaky choroby, kterou pojmenovala v Bulharsku šarka, toto označení bylo převzato  do  vědeckého  názvu patogenu i v angličtině jako Plum Pox Virus, tedy virová neštovice slivoní. Z uvedeného vyplývá, že se v Evropě s touto karanténní chorobou potýkáme již přes 100 let.

Jaký je současný stav rozšíření, tlumení a možnosti boje s touto chorobou uvedeme níže.

Předně jako vše v přírodě se i šíření šarky a její výskyt v rámci (dnes již identifikovaných 9 kmenů) peckovin mění a různí. Nejrozšířenějšími kmeny viru v ČR je PPV-D, kterým je infikováno 95 % všech infikovaných stromů. Kmeny PPV-M a PPV-Rec se vyskytují v přírodě pouze ojediněle. Výskyt kmenů PPV-C, PPVEA a PPV-W nebyl dosud v přírodních podmínkách ČR prokázán. Tradiční oblasti, kde plošné rozšíření šarky švestek dosud není, se zužují. Zejména dovozy  školkařských materiálů ze zahraničí  způsobily to, že se i v těchto oblastech nachází či nacházely výsadby s velmi silným zamořením (Pasohlávky, Hrušky, M. Žižkov atd.). Virus šarky švestky je podle platné fytosanitární legislativy EU a ČR regulovaným škodlivým organismem, který je zakázán zavlékat a rozšiřovat na území EU. V zemích západní či jižní Evropy resp. ve Francii se stává větším nebezpečím, než tomu bylo před pár desítkou let, podle osobního sdělení školkaře a šlechtitele Bena Escanda (2013, osobní sdělení). O tom nasvědčuje také intenzivní rezistentní šlechtění, které nese své výsledky a to jak ve Francii, tak i ve Španělsku, Itálii a Řecku a také jak mnozí ovocnáři u nás vědí také na ZF v Lednici.

Rovněž situace z pohledu rezistentního šlechtění je u různých druhů peckovin odlišná. Z tohoto hlediska je pro šlechtitele nejvýhodnější šance výběru donorů rezistence u meruněk, naopak nejsložitější situace je u broskvoní, kde zcela chybí zdroj rezistence v rodě broskvoň obecná Prunus persica L.

U slivoní je možnost pěstování v oblastech s plošným rozšířením šarky švestek vyřešena formou tolerantních či rezistentních odrůd, do oblastí s relativně nižším výskytem pak můžeme zvolit odrůdy hypersensitivní jako je Jojo a další.

Šlechtění na rezistenci k PPV je nejúčinnější metodou kontroly šarky švestek. Bylo vyšlechtěno několik vysoce rezistentních odrůd zvláště pak u meruněk. Nesnadná identifikace rezistence k PPV, nedostatek jejích spolehlivých zdrojů v rodu Prunus a složitost získání vysoce rezistentních odrůd konvenčním šlechtěním udělalo z genetického inženýrství atraktivní alternativní přístup při tvorbě odrůd rezistentních k PPV, jako např.švestka Honeysweet, která je velmi plodná. Její plody jsou poměrně kvalitní, chutné, sladké, velké a atraktivní. Odrůda Honeysweet může být přínosná i jako rodičovský komponent donor rezistence ve šlechtění s tradičními kvalitními odrůdami, což je předmětem řešení projektu NAZV MZe s termínem ukončení v r. 2018.

V roce 2007 byla odrůda ‘HoneySweet’ povolena k pěstování a konzumaci plodů v USA. V roce 2010 bylo rozhodnuto o deregulaci dalších podobně odvozených ovocných plodin - meruněk, broskvoní a mandloní.

Běžnou a účinnou ochranou proti šarce je používání certifikovaného viru prostého výsadbového materiálu pro nové sady, respektování karanténních opatření, kontrola přenašečů insekticidy a likvidace napadených stromů. Jakmile je v oblasti, kde šarka švestek není rozšířenou chorobou výsadba infikována, jedinou možností ochrany je pokácení nemocných stromů. Francouzskými virology bylo dokázáno, že do 10 let byla výsadba slivoní 100 % infikována, když nebyla prováděna cílová ochrana proto mšicím. Celosvětové náklady na eradikaci šarky v posledních 30 letech byly odhadnuty ve Španělsku na více než 10 miliard EUR. V Evropě šarka švestek zničila přes 100 miliónů stromů.

Na experimentálních pozemcích Zahradnické fakulty v Lednici máme pro výzkumné a výukové účely mnoho rozmanitých výsadeb peckovin a to jak šlechtitelský rozpracovaný materiál, tak kolekce genetických zdrojů nebo produkční výsadby vybraných elitních genotypů s kontrolními odrůdami.

S výskytem šarky švestek na broskvoních jsme začali mít  problémy v roce 2010 u to u podnožového pokusu se dvěma odrůdami Symphony  a Royal Glory na následujích podnožích,  jenž uvádí Tabulka 1.

       Tab. 1

Tab. 1: Přehled výskytu šarky u několika kombinací podnoží a dvou odrůd broskvoní v roce 2010

V těchto výsadbách se provádí pravidelné pozorování vizuálních příznaků šarky švestek včetně doplňujících testů serologických Elisa příp. molekulárních PCR.  V roce 2016 jsme dospěli k poněkud odlišným výsledkům v intenzitě šíření šarky švestek zvláště pak v mladých výsadbách broskvoní.

Jaké lze učinit závěry z vizuálního pozorování v roce 2016?

1. Meruňky i bez pohledu nanejvíce zastoupený druh měly relativně nejmenší počet infikovaných stromů, zejména ve výsadbách starších a na materiálu, kde není nebo jen omezeně vysázen zahraniční materiál. Nejvyšší počet infikovaných stromů a to 80 ks se objevilo již tradičně v hybridním sadu, naopak bez výskytu šarky je klonová selekce odrůdy Velkopavlovická a velmi nepatrné množství je také v mladých staničních zkouškách tj. ve výsadbách kde se hodnotí vybrané perspektivní semenáče po křížení s kontrolními genotypy. Procento výskytu infikovaných stromů nepřesahuje v těchto výsadbách již dlouhodobě 1%. V grafu č. 3 uvedené procento 3,75 paří pro mladé stromky hybridů meruněk s domácí švestkou původem z Bulharska.

2. Ve výsadbách slivoní se první výskyt šarky objevil v roce 2009 tj. v 9. až 10. roce po výsadbě. Od té doby se však v menším počtu objevuje šarka švestek každý rok, většinou v rozsahu okolo 3% napadení, jak uvádí graf č.2. 

       Graf 1

Graf 1: % výskytu PPV

3. Nejdramatičtější situace je mladých výsadeb broskvoní, kde se jednak přemnožovaly genetické zdroje ze starší kolekce a kde je mnoho položek ze zahraničí. Z grafu 2 je patrné procento rozšíření v mladých výsadbách, které se pohybuje na úrovni  9% zatímco ve starších kde již byla provedena první negativní selekce napadaných stromů je to necelých 6% stromů. 

       Graf 2

Graf 2: % výskytu PPV

4. Z grafu 3 je patrno jak je nezbytné provádět pravidelně monitoring výskytu infikovaných stromů včetně jejich likvidace. Likvidace se z provozních důvodů v roce 2015 neprováděla u všech typů výsadeb. Můžeme konstatovat nárůst infikovaných stromů, kromě mladé staniční zkoušky meruněk, kde po eradikaci v roce 2014 nedošlo v roce 2016 k nárůstu. Zcela opačné situace jsme se dočkali u výsadeb broskvoní a to jak u mladé tak i starší výsadby, byl oproti roku 2014 nárůst o 5 resp. 9%. 

       Graf 3

Graf 3: % výskytu PPV

5. Jako obyčejnou avšak důsledně provedenou a tím pádem účinnou metodu vidíme v okamžité likvidací infikovaných stromů tím, že zdroje infekce bude odstraněn si vytváříme lepší šanci pro tlumení výskytu šarky švestek zvláště pak u druhů velmi atraktivních pro mšice, jakým jsou právě broskvoně.

6.Stále klíčovou roli sehrávají rezistentní odrůdy, kdy u slivoní máme k dispozici odrůdy především ze serie Top- Topfive, Toptaste, Topfirst, Topking  a další, pro destiláty pak Durancie. U broskvoní je výběr odrůd s tolerancí velmi omezený a z uspokojivého sortimentu se dobře v našich podmínkách osvědčila odrůda Envoy. Z dalších hodnocení docenta Poláka a kol.(2003) jsou odolné k PPV následující odrůdy broskvoní:  Camden, Candor, Cotender, Envoy, Favorita Morettini, Flamencrest, Flame Prince, Harcrest, Harmony, Jefferson, Jersey Queen, Maycrest, Newhaven, Ruby Prince, Spring Lady, Sun Prince. A Summer Lady. U meruněk v současné době přibylo mnoho nových rezistentních odrůd v mnoha již výše vzpomínaných zemích. Pisana a Bora z Itálie a Kuresia jsou odrůdy, které se nejvíce blíží pomologicky k našim tradičním odrůdám, z ostatních pak  Orangered, Harlayne. Ve Francii se v současné době závidějí odrůdy rezistentní k šarce zejména Bergeval, Bergarouge, Shamade,Anegat a Congat. Z programu šlechtění Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty jsou zaregistrovány nově čtyři odrůdy Betinka, Candela, Adriana a Sophinka.