Úvod / Informácie / Ochrana rastlín / Odborné články

Virové choroby řepky

03-05-2018
Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Mgr. Veronika Konradyová (Řičařová), Ph.D.; Ing. Eva Zusková | kazda@af.czu.cz
Katedra ochrany rostlin, FAPPZ, ČZU Praha
(zdroj: Naše pole 3/2018, str. 14-17)

V posledních letech se významně zvýšil výskyt několika druhů škůdců v podzimním období. Přispěly k tomu mírný průběh několika zim za sebou i výkyvy počasí během celého vývoje řepky v podzimním období, především delší období sucha. Situaci ještě významně zhoršuje zákaz používání mořidel na bázi neonikotinoidů. Ani jejich použití by však nedokázalo zabránit všem škodám způsobenými škůdci, protože se vyskytují často až do období vánoc.

Zcela neobvyklý byl podzimní výskyt mšice broskvoňové (Myzus persicae) v roce 2016. Od poloviny září se v srdéčkách i na listech rostlin řepky objevovaly desítky zelených až oranžově zbarvených mšic. Jejich populace se rychle zvětšovaly. V týdnu od 10. – 16. 10. 2016 bylo v sacích pastech ÚKZÚZ zachyceno rekordní množství 11 778 mšic nebo v týdnu od 26.9. do 2.10. bylo v pastích zjištěno 5672 mšic. Normální záchyt v běžném roce se pohybuje kolem 100 mšic. Na Slovensku se taková pozorování neprovádí, ale vzhledem k počtu mšic nalezených na rostlinách, byl nálet pravděpodobně podobný.

Mšice broskvoňová byla v minulosti považována za nebezpečnou spíše přenosem virů. V roce 2016 bylo však zjištěno i výrazné přímé poškození sáním – usychání listů i celých rostlin vzcházející řepky. K těmto škodám významně přispělo suché horké počasí na přelomu září a října. Závažná poškození rostlin vznikala především v ohniscích v místech, kde byla nejmenší zásoba vláhy v půdě. Kalamitní výskyt mšic však pokračoval až do konce listopadu. Na rostlinách odolávající zaschnutí v první fázi výskytu, se mšice rychle množily a přežívaly i ranní poklesy teplot k – 10 °C. Kolonie mšic významně poškozovaly i vzrostlé rostliny v průběhu listopadu. Řada porostů řepky tak vstupovala do přezimování významně oslabena.

Mšice broskvoňová (Myzus persicae) je hlavním vektorem virů napadajících řepku olejnou a další brukvovité rostliny. Mezi viry způsobující na řepce ekonomicky nejvýznamnější ztráty patří virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV,) a dále virus mozaiky vodnice (Turnip mosaic virus, TuMV).

Obr. 1: Okřídlené mšice broskvoňové

Obr. 1: Okřídlené mšice broskvoňové                                                                           foto: J. Kazda

Obr. 2: Kolonie mšice broskvoňové

Obr. 2: Kolonie mšice broskvoňové                                                                           foto: J. Kazda

Obr. 3: Silně poškozená rostlina řepky sáním mšic

Obr. 3: Silně poškozená rostlina řepky sáním mšic                                                       foto: J. Kazda

Virus žloutenky vodnice (TuYV)

Virus žloutenky vodnice (TuYV) byl v minulosti chybně označován jako virus západní žloutenky řepy (Beet western yellows virus, BWYV).

TuYV má velmi široký hostitelský okruh. Krom řepky olejné a dalších zástupců z čeledi brukvovitých infikuje i celou řadu plodin, běžných plevelů a divokých druhů rostlin z přibližně 13 různých rostlinných čeledí – např. špenát setý (laskavcovité), ledový salát (hvězdnicovité), cizrnu beraní, lupinu bílou, hrách setý nebo bob obecný (bobovité), ale i hluchavku nachovou (hluchavkovité), zemědým lékařský (zemědýmovité), mák vlčí (makovité), drchničku rolní (prvosenkovité), rozrazil perský i r. rolní (jitrocelovité), violku rolní (violkovité), kopřivu žahavku (kopřivovité) nebo lilek černý (lilkovité).

Symptomy na řepce vyvolané přítomností TuYV jsou velice rozmanité. Řada z nich však zůstane zcela bez povšimnutí, jelikož jsou lehce zaměnitelné s následky různých abiotických stresů, což je častou příčinou, že se tento virus zatím dostává do podvědomí zemědělců velmi pomalu. Typickými příznaky pro TuYV na řepce je žloutnutí, zfialovění či zčervenání listového pletiva mezi žilnatinami, které může být doprovázeno i zakrněním.

Obr. 4: Žlutá mozaika na listech řepky způsobená virovým onemocněním, jaro 2017

Obr. 4: Žlutá mozaika na listech řepky způsobená virovým onemocněním, jaro 2017
foto: J. Kazda

Obr. 5: Příznaky virózy na řepce v polních podmínkách - červenání okrajů listů a červenání prostorů mezi žilnatinou na řepce, jaro 2017

Obr. 5: Příznaky virózy na řepce v polních podmínkách - červenání okrajů listů a červenání prostorů mezi žilnatinou na řepce, jaro 2017
foto: J. Kazda

Obr. 6: Příznaky virózy na řepce v polních podmínkách - červenání okrajů listů a červenání prostorů mezi žilnatinou na řepce, jaro 2017

Obr. 6: Příznaky virózy na řepce v polních podmínkách - červenání okrajů listů a červenání prostorů mezi žilnatinou na řepce, jaro 2017
foto: J. Kazda

Virus TuYV není přenosný mechanicky. Nepřenáší se ani pomocí semen, jelikož se v hostitelských rostlinách nachází pouze ve floému, tedy v cévních svazcích. TuYV se přenáší celou řadou druhů mšic, a to perzistentním cirkulativním nepropagativním způsobem. Tedy když mšice virus jednou nasátím získá, přenáší ho pak po celou dobu jejího života, a to i po svléknutí kutikuly. K infekci rostlin však dochází až po dlouhém sání na hostitelské rostlině – hodiny až dny. Další generace mšic však virus ve svém těle nemají, a tedy ho ani nepřenášejí.

Virus mozaiky vodnice (TuMV)

TuMV je pravděpodobně nejrozšířenějším a nejvýznamnějším virem infikujícím jak zemědělské, tak i okrasné plodiny z čeledi Brassicaceae. Je prokázáno, že dokáže infikovat více než 318 dvouděložných druhů ze 43 čeledí, zahrnujících Asteraceae, Brassicaceae, Chenopodiaceae, Fabaceae a Caryophyllaceae a byl detekován dokonce i na jednoděložných rostlinách.

Virus vyvolává závažná onemocnění u zástupců rodu Brassica, jmenovitě právě u řepky olejky, dále u tuřínu, vodnice, čínského zelí, hlávkového zelí, růžičkové kapusty, květáku a kedlubny. Způsobuje však poškození i na dalších plodinách a okrasných rostlinách, jako jsou např. ředkvičky, salát, čekanka, křen, hrách, rebarbora, cuketa a statice.

Příznaky na rostlimách vyvolané přítomností TuMV na řepce jsou velmi variabilní, přítomnost viru se ovšem nemusí na rostlině vůbec viditelně projevit. Mohou se objevovat příznaky mozaiky či chlorotické skvrnitosti na listech doprovázené nekrózami. Někdy jsou celé rostliny zakrnělé.

TuMV je přenášen neperzistentně, a to zhruba 89 druhy mšic, včetně mšice broskvoňové a mšice zelné. Při neperzistním přenosu přežívá virus na styletu přenašeče jen krátce (několik minut , max. hodinu), ale rostlina je infikována rychle i během velmi krátkého sání). Jakmile je na poli primární infekce TuMV, virus se šíří relativně rychle z rostliny na rostlinu.

Testování řepky na výskyt viru žloutenky vodnice (TuYV)

Na základě mimořádně vysokého výskytu přenašečů virů, byl na podzim 2016 na Katedře ochrany rostlin na ČZU Praha ve spolupráci s firmou Limagrain Central Europe S. E proveden monitoring virů. Testování probíhalo pomocí serologické metody TAS – ELISA (Triple Antibody Sandwich Enzyme-Linked Immunosorbent Assay), která je založena na reakci specifické protilátky a virových antigenů obsažených ve zkoumaných vzorcích. Pozitivní vzorky byly detekovány díky barevné změně. Ta byla měřena pomocí absorbance, což je množství světla pohlcené měřeným vzorkem .

Tento screening potvrdil extrémní výskyt. V podzimním období roku 2016 byla zjištěna přítomnost TuYV (virus žloutenky vodnice) v 93,7 % vzorků z celkově 836 testovaných.

Na základě této skutečnosti bylo proto na jaře 2017 provedeno komplexní testování, na kterém se podílelo několik organizací a jednalo se o celkem unikátní spolupráci. V součinnosti se SPZO (Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin Praha), ČZU (Katedra ochrany rostlin), společností Limagrain , ÚKZÚZ a Ministerstva zemědělství ČR byly během jara 2017 realizovány odběry vzorků ozimé řepky. Jednalo se o vzorky z poloprovozních pokusů SPZO (10 lokalit POP) a pokusů Seznamu doporučených odrůd ÚKZÚZ (5 lokalit SDO).

Obr. 7: ELISA deska s pozitivní reakcí na přítomnost TuYV – žluté zbarvení – měřena absorbance, což je množství světla pohlcené měřeným vzorkem

Obr. 7: ELISA deska s pozitivní reakcí na přítomnost TuYV – žluté zbarvení – měřena absorbance, což je množství světla pohlcené měřeným vzorkem
foto: V. Konradyová

Obr. 8: Pipetování suspenze vzorků do ELISA desky

Obr. 6: Pipetování suspenze vzorků do ELISA desky
foto: V. Konradyová

Obr. 9: Výsledky analýzy ELISA, barevná škála označuje míru absorbance měřenou spektroskopicky. Každý vzorek testován ve dvojím opakování, barevná škála označuje absorbanci od 0 -5, modrá – negativní vzorek, červená – silně pozitivní vzorek

Obr. 9: Výsledky analýzy ELISA, barevná škála označuje míru absorbance měřenou spektroskopicky. Každý vzorek testován ve dvojím opakování, barevná škála označuje absorbanci od 0 -5, modrá – negativní vzorek, červená – silně pozitivní vzorek
foto: J. Kazda

Výsledky testování

Celkem bylo v laboratořích Katedry ochrany rostlin ČZU Praha otestováno 3 017 vzorků listů různých odrůd řepky z různých lokalit ČR a také ze Slovenska. Z celkového počtu 2 521 analyzovaných vzorků z České republiky jich bylo pouze 5 negativních na přítomnost TuYV, což je 0,2 %. Ze 496 vzorků analyzovaných ze Slovenska bylo 24 negativních (4,8 %) vzorků. Vzhledem k tomu, že odrůdy byly dosud testovány pouze v jednom roce bylo rozhodnuto, že zatím nebudou zveřejňovány konkrétní údaje za jednotlivé odrůdy.

 Mezi testovanými odrůdami byla i odrůda s deklarovanou rezistencí proti TuYV. Rezistence proti virům se definicí odlišuje od rezistence pro jiným patogenům. V tomto případě dochází k proniknutí virových částic do rostlin, ovšem množství viru by mělo být díky působením genů rezistence nižší, což se pak promítne do lepšího výnosového výkonu dané odrůdy.

Procentuální zastoupení pozitivních vzorků bylo téměř 95 % pro všechny odrůdy testované na Slovensku.

Z výnosových výsledků z poloprovozních pokusů SPZO na Slovensku je patrné, že nebyl velký rozdíl ve výnosech mezi odrůdami s nižší a vyšším obsahem virů (Graf č.1). V grafu 1 jsou zkoušené odrůdy seřazeny zleva do prava podle stoupajícího výnosu. Výrazně nižšího výnosu dosahují odrůdy s vysokým obsahem virů odrůdy (odrůdy 1,7,8, 9, 10, ale i s nízkým obsahem virů (odrůdy 2 a 3). Nejvyššího výnosu dosahují odrůdy s relativně nízkým obsahem virů (odrůdy 27, 29, 31), ale i s vysokým obsahem virů (odrůda 28 a 30). V našich pokusech na Slovensku tedy nevyšla žádná těsná závislost mezi obsahem virů a výnosem. Po jednom roce pokusů však nelze hodnotit vlastnosti odrůd : náchylnost, toleranci či rezistenci k virům. To je předmětem zkoušení v delším časovém horizontu.

Graf č.1: Absorbance (množství virů) a výnos 
zkoušených odrůd na Slovensku

Graf č.1: Absorbance (množství virů) a výnos zkoušených odrůd na Slovensku

V České republice v pokusech ze seznamu doporučených odrůd (SDO) je výnosový rozdíl testovaných odrůd významnější. Odrůda, kde byla deklarována rezistence k viru žloutenky vodnice dosáhla výnosu 120 %. Dvě podle výnosu následující odrůdy dosáhly výnosu 107 % a 109 %, ale rezistence nebyla deklarována a tyto dvě odrůdy také vykázaly poměrně vysoké množství virů.

Ochrana

Jedinou možnou ochranou proti rozšíření virových onemocnění řepce je zabránění přenosu hubením přenašečů mšice broskvoňové (Myzus persicae) a mšice zelné (Brevicoryne brassicae).

Mšice broskvoňoví, která je výrazně významnější přenašeč, selektuje velmi rychle rezistenci vůči širokému spektru insekticidů. V Evropě byla prokázána rezistence mšice broskvoňové k organofosfátům, karbamátům a pyretroidům. Ochrana proti mšici zelné, která je na podzim méně významným přenašečem virových chorob řepky, je snadnější vzhledem k tomu, že u ní nejsou dosud známé populace rezistentní k insekticidům. Poznatky o rezistenci mšice broskvoňové k insekticidům z polních podmínek jsou u nás nedostatečné.

Na lokalitě Praha-Ruzyně v roce 2016 nebyla účinná aplikace pyrethroidu alpha-cypermehrin (Vaztak) v obvyklé dávce. Postřik nebyl  letální pro většinu jedinců mšic v populaci při přímém ošetření mšic jíchou s přídavkem smáčedla. U této látky byla následně prokázána rezistence mšice broskvoňové i následným laboratorním testem, kde ponoření do roztoku insekticidu přežilo 40 – 80 % jedinců. Aplikací těchto látek se nesníží nebezpečí přenosu, ale repelentní účinky vyvolávají u mšic neklid. Mšice přelézají z rostliny na rostlinu a to může podpořit šíření virů.

Účinné však nemusí být ani ošetření organofosfátem chlorpyrifos (Nurelle D). Přestože jsou mšice k němu vysoce citlivé – (ponoření přežilo pouze 1 -5 % jedinců), vzniká u mšic tzv. poziční bariéra. Ošetření těmito látkami může být při běžné aplikaci vlivem poziční bariéry. Mšice broskvoňová se na řepce zdržuje na spodní straně mladých i starších k zemi přisedlých listů, tím je chráněna před přímým kontaktem s insekticidy a účinnost je pouze 20 – 40 %. Proto je nutné věnovat velkou pozornost způsobu aplikace.

Velmi dobrý insekticidní účinek na mšici broskvoňovou u populace lokality Praha-Ruzyně byl prokázán u systémových neonikotinoidů acetamiprid, imidacloprid, thiacloprid, thiamethoxam a pyridin-azomethinu pymetrozine. Uvedené účinné látky však nemají na Slovensku registraci k aplikaci do ozimé řepky proti mšicím v podzimním období. U řepky, jejíž listy mají silnější voskovou vrstvu, je navíc nutné přidávat smáčedla k zabránění stékání přípravků z rostlin.

Prognóza výskytu virových onemocnění

Výskyt a škodlivost virových chorob mohou všeobecně ovlivnit faktory jako je termín infekce v souvislosti s růstovou fází rostliny, dostupný zdroj virů a výskyt přenašečů (vektorů) a vhodné podmínky pro jejich přelet. Čím vývojově mladší rostliny jsou infikovány, tím silnější jsou projevy virového onemocnění během celé vegetace a tím významnější může být další šíření virové infekce v porostu. Ideální situace pro šíření virů nastane, když vlivem sucha rostliny pozdě vzcházejí a pomaleji se vyvíjí již v průběhu srpna a září. Rezervoárem virů mohou být brukvovité plevele, samotný výdrol řepky a dalších potenciálně hostitelské rostliny (např. laskavce, vlčí mák, kokoška pastuší tobolka, ptačince, violky, šťovíky, hluchavky, kopřivy a další). Právě z těchto důvodů je důležité, aby byl důsledně a podle potřeby i opakovaně potlačován jak výdrol řepky tak a další hostitelské rostliny. Při neobvykle vysokém náletu mšic začít co nejdříve aplikovat insekticidy, kontrolovat účinnost ošetření do 24 hodin po aplikaci a podle potřeby ošetření neprodleně opakovat s přípravkem obsahující jinou účinnou látku.

Výskyt virových onemocnění řepky v roce 2018 lze odhadnout podle množství mšic zachycených v sacích pastech ÚKZÚZ (Aphid Bulletin na webových stránkách www.ukzuz.cz). Počty zachycených jedinců mšice broskvoňové byly na podzim 2017 poměrně nízké. Druhý týden v září 2017 bylo v pastech zachyceno pouze 9 jedinců mšice broskvoňové, třetí zářijový týden to bylo 73 jedinců a čtvrtý týden v září bylo zachyceno 254 jedinců. Tyto počty tedy zdaleka nedopovídají kalamitní situaci v roce 2016. Laboratoře Katedry ochrany rostlin otestovala letos na podzim 2017 70 vzorků výdrolové řepky ze 7 různých polí a na žloutenku vodnice byl pozitivní pouze jeden vzorek. Podobná byla situace i s nově zasetou řepkou. Testováno bylo zatím 30 vzorků ze dvou lokalit (Uhříněves a Náchod) a všechny vzorky byly negativní na přítomnost TuYV.

Obr. 10: Pole napadené virovými chorobami řepky (vľavo) a bez viróz (vpravo)

Obr. 10: Pole napadené virovými chorobami řepky (vľavo) a bez viróz (vpravo)
foto: J. Kazda