Úvod / Pôdohospodárstvo podľa tém / Pôda

Uhlík je palivem pro život v půde

23-06-2021
Ing. Ivana Šindelková1; Ing. Ľubomír Marhavý2 | [email protected]
1 Zemědělský výzkum spol. s r. o., Troubsko; 2 Biopratex s. r. o.

Příčinou nestabilních výnosů v České republice je zhoršující se stav půd, způsobený dlouhodobým snižováním zásoby uhlíku v půdě a s tím související nízkou biologickou aktivitou v půdním profilu. S tímto pak úzce souvisí zhoršování fyzikálních i chemických vlastností půdy, porušený vodní a vzdušný režim i klesající úroveň využitelnosti živin. Pokud hospodář, pro kterého by měla půda být základním výrobním prostředkem se takto na půdu a její degradaci nezačne dívat a vnímat nutnost nápravy, nedá se očekávat, že by se naplnily cíle jejich podnikatelských záměrů. Každý hospodář musí být schopen u své půdy rozhodnout, jakou péči potřebuje s ohledem na produkci pro zabezpečení soběstačnosti produkce zdravých potravin, ale i rentability výroby ve vlastním podniku.

Poruchy půdní struktury a nerovnoměrný vláhový management se dnes dotýkají většiny pěstovaných plodin a kultur nejen v České republice. Toto vše na sebe úzce navazuje a významně se ovlivňuje. Ve většině případů je půdní struktura narušena vlivem nízké biologické aktivity půdní a nedostatku organických látek. Díky těmto poruchám se výrazně zhoršují fyzikální vlastnosti půdy a dochází k zhoršení zasakování srážkové vody do půdy. Půda tak ztrácí jednu z nejdůležitějších funkcí  - udržení vody v půdním profilu.

Příčinou nestabilních výnosů v České republice je zhoršující se stav půd, způsobený dlouhodobým snižováním zásoby uhlíku v půdě a s tím související nízkou biologickou aktivitou v půdním profilu. S tímto pak úzce souvisí zhoršování fyzikálních i chemických vlastností půdy, porušený vodní a vzdušný režim i klesající úroveň využitelnosti živin. Pokud hospodář, pro kterého by měla půda být základním výrobním prostředkem se takto na půdu a její degradaci nezačne dívat a vnímat nutnost nápravy, nedá se očekávat, že by se naplnily cíle jejich podnikatelských záměrů. Každý hospodář musí být schopen u své půdy rozhodnout, jakou péči potřebuje s ohledem na produkci pro zabezpečení soběstačnosti produkce zdravých potravin, ale i rentability výroby ve vlastním podniku.

Poruchy půdní struktury a nerovnoměrný vláhový management se dnes dotýkají většiny pěstovaných plodin a kultur nejen v České republice. Toto vše na sebe úzce navazuje a významně se ovlivňuje. Ve většině případů je půdní struktura narušena vlivem nízké biologické aktivity půdní a nedostatku organických látek. Díky těmto poruchám se výrazně zhoršují fyzikální vlastnosti půdy a dochází k zhoršení zasakování srážkové vody do půdy. Půda tak ztrácí jednu z nejdůležitějších funkcí  - udržení vody v půdním profilu.

Péče o půdu se vyplatí

Tuto zásadu ctí v zemědělské společnosti Ostrožsko, a.s. po celou dobu existence podniku.

Obr.

Obr.: Ostrožsko, a.s.

„Nikdy jsme neslevili ze zásad správné agrotechniky a pro udržení dobré kvality půdy a její úrodnosti děláme maximum“ říká výrobní a obchodní ředitel společnosti ing. Vladimír Zelený. „I v letech, kdy výnosy a ceny komodit nejsou dle našich představ, neřešíme finální ekonomický výsledek redukcí nákladů a intenzity v oblasti zpracování půdy a základních vstupů. Vždy hledáme možnosti jak této situaci předcházet. V posledních letech nás nejvíce trápí průběh počasí a hlavně nedostatek a rozložení srážek. A právě zde se nám opakovaně potvrzuje, že kvalitní půda s dobrým obsahem humusu je naším nejlepším pomocníkem v boji o vodu. Jsme přesvědčeni, že půdu, na které hospodaříme, máme v pořádku. Ale i přesto jsme využili nabídky a nechali jsme si na problémových polích změřit obsah humusu. Potěšilo nás, že nikde nebyl zaznamenán výsledek odpovídající nízkému obsahu humusu. Je tomu tak i proto, že nejproblémovějších polích už více než pět let aplikujeme ve velkém rozsahu půdní biostimulanty“.

Ostrožsko, a.s. obhospodařuje 2 666 ha zemědělské půdy, z toho 2 548 ha půdy orné, 98 ha luk a pastvin, 9 ha vinic a 11 ha sadů. Společnost hospodaří na katastrech tří obcí – Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves a Uherský Ostroh. V těchto obcích jsou umístěny samostatné farmy. 

Farma v Ostrožské Lhotě slouží k zabezpečení technické vybavenosti společnosti. Jsou zde dílny, posklizňové linky na obiloviny a speciální plodiny. V Ostrožské Lhotě se rovněž nachází sídlo společnosti, ekonomický úsek a podniková prodejna.

Farma v Uherském Ostrohu slouží pro živočišnou výrobu. Chováme zde 600 kusů býků na maso.

Hodnocení půdních bloků ve spoločnosti Ostrožsko a. s.

Předmětem hodnocení po dohodě s vedením společnosti se stalo především stanovení obsahu organické hmoty a humusu v orničním horizontu do 30 cm.

Pro toto hodnocení byly vybrány půdní bloky v katastru Ostrožská Lhota (Obr. 1):

Obr. 1

Obr. 1: Sledovaná lokalita
foto autorka

Stanovení obsahu organické hmoty a humusu v orničním horizontu

Organická hmota v půdě a humus jsou velmi důležité ukazatele půdní úrodnosti, úrovně její biologické aktivity i zdravotního stavu půdy. Půdní organickou hmotu tvoří soubor všech neživých organických látek nacházejících se v půdě nebo na jejím povrchu v různém stupni rozkladu. Vytváří se z ní stabilní složka půdy – humus, ten tvoří organické látky, které prošly půdotvorným procesem humifikace. Humus má v půdě nezastupitelnou roli. V půdě vytváří s neživou anorganickou složkou organominerální komplexy a ovlivňuje veškeré procesy probíhající v půdě. Pokud jde o množství, je humusových látek v půdách podstatně méně než látek minerálních, jejich význam pro úrodnost půd je však rozhodující. Požadované hodnoty při hodnocení obsahu humusu dle Cox stanoveného Tjurinovou metodou ukazuje tab. č. 1. Skutečné hodnoty obsahu humusu definují přirozenou půdní úrodnost, která významným způsobem ovlivňuje zhodnocení nákladů a rentability zemědělské výroby.

Tab. č. 1: Hodnocení obsahu humusu

Tab. č. 1

pH půdy

Půdní reakce neboli kyselost půdy také patří mezi důležité ukazatele stavu půdního prostředí. Ovlivňuje růst rostlin, složení mikrobních společenstev, rozpustnost a dostupnost prvků, humifikační proces, látkovou výměnu, pedogenezi půd, pohyblivost těžkých kovů. Půdní reakce rovněž patří mezi ukazatele degradace půdy. V našich podmínkách zejména hrozí nebezpečí acidifikace tj. okyselování půdy. K okyselování půdy právě dochází snižováním obsahu humusu v půdě. To způsobuje zhoršenou aktivitu půdní biologie a neschopnost půd udržet vodostálost agregátů. Ztrátou struktury půdy se zhoršuje vodní a vzdušný režim půd, důsledkem čehož je proces okyselování půdy.

Realizace záměru

Uskutečnění odběru vzorků půdy proběhlo 5. 11. 2019. Na pozemcích společnosti Ostrožsko a. s., byly odebírány směsné vzorky z orničního horizontu 0-30 cm rýčovou metodou. Jeden směsný vzorek na každé 4 - 6 ha výměry dle heterogenity půdy, ze tří výkopů a z každého výkopu ze tří opakování.

Sledované hodnoty dle odběru z jednotlivým bloků zobrazují:

  • tabulka č. 2 z půdního bloku A - 6302/2 o výměře 28 ha (vzorky č. 1-6)
  • tabulka č. 3 z půdního bloku B - 6302/1 o výměře 17 ha (vzorky č. 7-9)
  • tabulka č. 4 z půdního bloku C, D, E - 5105/1 o výměře 70 ha (vzorky č. 10-21)

Tab. 2: Hodnoty pH, Cox a obsahu humusu z půdního bloku A - 6302/2

Tab. č. 2

Obr. 2

Obr. 2: Detailní pohled na porost půdního bloku A - 6302/2
foto autorka

Pozemek A (tab. č. 2, obr. 2) je značně variabilní, s výskytem hraboše polního. Porost pšenice ozimé vyrovnaný, s výdrolem svazenky vratičolisté, která se tak do prvních mrazů projevila jako pomocná plodina. Z naměřených hodnot pH je patrné, že na pozemku A je neutrální půdní reakce, což vyhovuje většině pěstovaných plodin a nevýznamně ovlivňuje využitelnost živin z aplikovaných hnojiv, především fosforu. Obsah humusu se pohybuje okolo hodnoty > 4, což je obsah vysoký. Tato skutečnost se pozitivně projevuje na vodním režimu v půdě, i na stabilitě půdních agregátů. Na tomto pozemku by měla být dostatečná kvalita sorpčního komplexu půdy. Tím je míněno, že značná část aplikovaných živin dobře přechází do využitelných forem a je účinně využívána rostlinami i půdními mikroorganismy.

Tab. 3: Hodnoty pH, Cox a obsahu humusu z půdního bloku B - 6302/1

Tab. č. 3

Obr. 3

Obr. 3: Detailní pohled na porost půdního bloku B- 6302/1
foto autorka

Pozemek B (tab. č. 3, obr. 3), s kulturou trvalého travního porostu (TTP). Vysoké zastoupení kostřavy červené bez zastoupení jetelovin, pravděpodobně nezaručuje kvalitní výnos píce. Obsah humusu je na tomto pozemku díky TTP kultuře vysoký až velmi vysoký, ale poměr HK/FK (kvalita humusu), by byl jistě nevyhovující. To by však vyžadovalo podrobnější rozbory.  Struktura půdy je od 15 cm pod drnem značně polyedrická a utužená. S ohledem na stav porostu a strukturu půdy by bylo vhodné realizovat obnovu TTP. Jednou z možností je založení nového porostu se základní přípravou půdy kultivací s následným setím na podzim z důvodu vyšší jistoty vzcházení oproti setí na jaře, kvůli nedostatku jarních srážek. Lepší alternativou z pohledu ochrany zásoby uhlíku v půdě by byla rychloobnova TTP. Použitím totálního herbicidu na podzim a setím nové směsi s příměsí jetelovin nebo použitím totálního herbicidu na jaře 3 – 7 dní před přímým výsevem nové směsi. Přímé setí kvalitní směsi je vhodné provést v termínu nejpozději týden před Velikonocemi nebo maximálně do týdne po Velikonocích (především se jedná o setí dle aktuálních půdních vlhkostních podmínek půdy a prognózy srážek). V rámci pratotechniky na tomto pozemku by bylo vhodné po první seči realizovat aplikaci půdního biostimulantu, který zabezpečí zlepšení využití živin, podpoří produkci biomasy s lepším využitím dusíku vázaného jetelovinami. Zároveň zabezpečí lepší obrůstání po sečích.

Tab. 4: Hodnoty pH, Cox a obsahu humusu z půdního bloku C, D, E - 5105/1

Tab. č. 4

Obr. 4

Obr. 4: Detailní pohled na porost půdního bloku 5105/1
foto autorka

Pozemky C, D, E (tab. 4, obr. 4), jsou sledovány v rámci jednoho většího půdního bloku. Vzorky č. 10-13 vyhodnocují horní část půdního bloku, která je brána jako problémovější část pozemku. Vzhledem k tomu je tato část pozemku ošetřována půdním biostimulantem, podporujícím aktivitu půdní biologie. Laboratorně stanovené hodnoty půdních vzorků na části pozemku C (pšenice oz. + půdní biostimulant Neosol) ukazují, že po první aplikaci půdního biostimulantu jsou hodnoty analýz Cox a humusu téměř shodné s hodnotami na ostatních částech pozemku. Subjektivní analýzou dle zkušeností agronoma byla správně definována část pozemku, která potřebuje stabilizovat respektive zlepšit obsah uhlíku v půdě. Předpokladem aplikace biostimulantu je dorovnání přirozené úrodnosti na části pozemku s nižším produkčním potenciálem.  

Z naměřených hodnot pH je na půdním bloku neutrální půdní reakce a obsah humusu se pohybuje okolo hodnoty 2-3, což je obsah střední až vysoký. V rámci stabilizačních opatření v době měnícího se množství srážek a průběhu teplot ve vegetačním období, je vhodné tento půdní blok obhospodařovat s nižší intenzitou kultivace a pokračovat v aplikaci biostimulantu, jako prevenci degradace půdy, eliminaci vlivu svažitosti pozemku a možnosti podpořit přirozenou cestou vodní režim v půdě. Dále pak zlepšit stabilitu půdních agregátů a v neposlední řadě podpořit sorpční schopnost půdy a zlepšit zhodnocení zapracované organické hmoty pro stabilizaci a zvýšení obsahu uhlíku v půdě.

Opatření pro zlepšení současného stavu

Pro dosažení dobrého výnosu a vysoké kvality produkce polních plodin je základním předpokladem, aby se znovu půda oživila. Dotační tituly ukládají povinnost zemědělcům pečovat o zlepšování základních půdních vlastností a eliminovat dopady sucha, či přemokření na výši produkce nejen aplikací správné zemědělské praxe, ale uplatňovat všechna další dostupná řešení. Základním předpokladem je kvalitní péče o strukturu půdy a její biologickou aktivitu – život v půdě. Tento přístup však předpokládá celkovou změnu v přístupu k půdě a v současné době i technologické změny respektující aktuální půdně-klimatické podmínky.

Doporučení pro praxi v suchých oblastech

V současné době dostupné a využívané pěstební technologie problémy související s degradací půdy jsou převážně operativního charakteru a situaci neřeší jako trvale udržitelný systém. Je aktuální hledat nové způsoby a netradiční přístupy, nové technologie. Cílem je najít systémové řešení, které naplňuje ošetřováním půdy zájmy a potřeby pěstitelů a zabezpečuje ochranu půdního fondu i plně respektuje podmínky ochrany životního prostředí.

Pár zásad, jak obnovit půdní život a vodní režim v ohrožené půdě:

  • využívat technologie se snížením intenzity zpracování půdy
  • udržovat vegetaci na orné půdě, nejlépe po celý rok
  • cílovou plodinu střídat s druhově bohatou meziplodinovou směskou
  • nadzemní biomasu meziplodin a posklizňové zbytky nechávat na povrchu resp. plytce zapravit
  • dodávání dusíku do půdy zajistit přes dusík fixující rostliny
  • podpořit půdní biologii prostřednictvím půdní biostimulace nebo zařazení meziplodin společně s využitím biostimulací.

Možnost doplnění zásoby uhlíku při nedostatku organického hnojení

Nejjednodušším řešením jak komplexně a celoplošně nahradit nedostatek organického hnojení s ohledem na zvýšení zásoby uhlíku v půdě je kombinace meziplodinových systémů s využitím půdních biostimulantů. Meziplodinové systémy by měly být významným zdrojem organické hmoty a půdní biostimulanty nástrojem pro její efektivní zhodnocení.  Cílem je stabilizovat a zvýšit zásobu uhlíku v půdě pro její oživení a ozdravení. Na základě dlouhodobých výsledků dosahovaných ve výzkumných projektech, a rovněž v praxi v podmínkách ČR a SR lze významného zlepšení struktury půdy a její biologické aktivity dosáhnout aplikací půdních biostimulantů. Cílem a výsledkem jejich použití je dosáhnout lepší podmínky a vyšší rychlost rozkladu organické hmoty, která je základem pro tvorbu humusové složky půdní a umožňuje zvýšení zásoby uhlíku jako paliva pro život v půdě.

Závěr

Půdní biologie a intenzita její aktivity je tedy základem úspěchu v přímě úměře závislá na obsahu uhlíku v půdě. Půdní bakterie společně s kulturními houbami svou enzymatickou činností rozkládají organické zbytky rostlin a ostatních organismů, uvolňují a zpřístupňují živiny a jsou zodpovědné za koloběh uhlíku v půdě. Pro trvale udržitelnou produkci je potřeba stabilizovat půdní strukturu a zlepšit vodovzdušný režim půd s ohledem na zásobu půdního uhlíku.

Najděme tedy jednoduchý systém, jak uvést přirozené biologické procesy v půdě do co největší rovnováhy symbiózou půda – rostlina - atmosféra, aby se půdě vracela její přirozená úrodnost a života schopnost.