Aplikace minerálních hnojiv ve vinicích pomocí vhodné techniky
Výživa keřů révy vinné musí v podmínkách moderního vinohradnictví nutně vycházet ze znalosti vzájemného působení vztahů mezi půdou a rostlinou při důsledném dodržování požadavků na ochranu životního prostředí. Znalostí těchto vztahů lze zajistit optimalizaci dávek minerálních hnojiv v závislosti na obsahu živin v půdě při optimalizaci výnosu hroznů v požadované kvalitě. Právě hnojení významným způsobem ovlivňuje kvalitativní parametry hroznů jako je cukernatost, obsah kyselin, extrakt, vybarvenost bobulí, množství aromatických látek a fenolů.
Správná aplikace hnojiv se neobejde bez využívání vhodných mechanizačních prostředků - rozmetadel, které zajistí jejich požadovaný způsob aplikace, přesné nadávkování při zajištění ekonomických a ekologických aspektů. Rozmetadla minerálních hnojiv do vinic jsou využívány především pro aplikaci tuhých jedno nebo vícesložkových minerálních hnojiv v práškové nebo zrnité (granulované, krystalické) formě. Množství rozmetaného materiálu i energetická náročnost rozmetání je v porovnání s aplikací organických hnojiv podstatně menší, neboť běžné dávky se pohybují v rozsahu 0,10 až 0,8 t.ha-1.
Z konstrukčního hlediska jsou rozmetadla průmyslových hnojiv tvořeny kovovým nebo plastovým zásobníkem ve tvaru násypky uchyceným k nosnému rámu, doplněným ve vnitřním prostoru čechračem. Dalšími důležitými částmi jsou dávkovací a rozmetací ústrojí, někdy doplněná podávacím ústrojím. Jejich pohon je řešen pomocí vývodového hřídele traktoru nebo hydromotoru.
Rozmetadla minerálních hnojiv jsou vyráběna v různých konstrukčních provedeních. Nejmenší kategorii představují rozmetadla nesená na pásových malotraktorech s nosností cca 100–150 kg, která využívají gravitační nebo odstředivé rozmetací ústrojí.
Nejrozšířenější skupinu představují traktorová nesená rozmetadla s nosností cca 150–550 kg nebo traktorová návěsná rozmetadla s nosností 400–1000 kg. Nejvýkonnější varianty rozmetadel průmyslových hnojiv pro hnojení vinic jsou konstruovány jako adaptéry portálových nosičů, kde nosnost zásobníků dosahuje až 2000 kg.
Výkonnost rozmetadel minerálních hnojiv je ovlivněna řadou faktorů. K nejvýznamnějším z nich patří stav porostu a to zejména šířka meziřadí, délka řad, šířka úvratí, reliéf terénu, a stav opěrné konstrukce. Výkonnost je ovlivněna ale také technickou úrovní strojů, především se jedná o objem zásobníků, šířku záběru, pracovní rychlost apod. Významný je také vliv podmínek aplikace, kde výkonnost ovlivní požadovaná dávka hnojiva, vzdálenost místa nakládky, výkonnost nakládky, zapracování obsluhy a další. Prakticky dosahované výkonnosti se proto pohybují v širokém rozmezí, běžně 0,4–1,2 ha.h-1.
Zásadní vliv na kvalitu aplikace má rozmetací ústrojí, které by mělo zajistit dodržení požadované dávky, umožnit změnu nastavení dávky a provést rovnoměrné rozptýlení částic aplikovaného hnojiva v celé šířce pracovního záběru. Konstrukční úroveň rozmetadel je dána kromě jiného i těmito vlastnostmi rozmetacího ústrojí.
Jednodušší konstrukce nesených rozmetadel využívají gravitační princip dávkování hnojiva, které je distribuováno přes stavitelné hradítko v kombinaci se šnekovým vyhrnovacím dopravníkem (Obr. 1). Při aplikaci se hnojivo posouvá ze zásobníku přes otvor s regulovatelnou velikostí ke šnekovému dopravníku, který hnojivo vyhrnuje do polohovatelné hubice. Velikost dávky se nastavuje vhodnou kombinací pojezdové rychlosti rozmetadla, polohy hradítka a rychlostí pohybu šnekového dopravníku. Častá je konstrukce rozmetadel se dvěma dopravníky. Tento typ aplikačního ústrojí se nejčastěji využívá při jedno- nebo oboustranné řádkové aplikaci hnojiv.
Obr. 1: Rozmetadlo pro řádkovou aplikaci se šnekovými vyhrnovacími dopravníky |
V současnosti nejrozšířenější variantu rozmetacího ústrojí ve vinohradnictví představuje kotoučové odstředivé rozmetacího ústrojí (Obr. 2). Tento typ rozmetacího ústrojí je tvořen jedním nebo dvěma horizontálně uloženými kotouči s lopatkami, s obvodovou rychlostí 15–30 m.s-1, které udělí částicím hnojiva potřebnou kinetickou energii pro rovnoměrné rozptýlení. Při aplikaci je hnojivo přiváděno ze zásobníku do středové části rotujícího talíře, odkud je po ploše lopatek posouváno a dále rozptylováno do okolního prostoru. U náročnějších konstrukcí mají kotouče stavitelné lopatky, které umožňují ovlivnit dráhu doletu částic, někdy jsou rozmetací ústrojí doplněna clonami pro úpravu šířky pohnojeného pásu. Tento typ rozmetacího ústrojí je využíván pro plošnou jedno případně víceřádkovou aplikaci.
Obr. 2: Rozmetdla s kotoučovým rozmetacím ústrojím pro plošnou aplikaci |
Pro řádkovou aplikaci může být kotouč rozmetadla uložen v krytu opatřeném jedním nebo dvěma výstupními otvory, kterými je hnojivo aplikováno do příkmenného pásu (Obr. 3).
Obr. 3: Rozmetdla s kotoučovým rozmetacím ústrojím pro řádkovou aplikaci |
Dalším typem rozmetacího ústrojí využívaným u rozmetadel do vinic je kývavé rozmetací ústrojí. Tato rozmetadla představují samostatnou skupinu, u kterých je aplikace hnojiva zabezpečena pomocí otočně uchycené hubice (Obr. 4). Hubice během aplikace vykonává kývavý pohyb v horizontální rovině. Pracovní záběr rozmetadla lze ovlivnit výměnou trubice (jiná délka), změnou úhlu vychýlení hubice při pohybu (380, 480, 560), nebo použitím clon uchycených na ústí hubice. Při aplikaci se nejčastěji hnojivo sesouvá do pohyblivé hubice samospádem přes otvor regulovatelný hradítkem nebo je dávkováno pomocí válečkového ústrojí a je rozmetáno působením odstředivé síly.
Obr. 4: Nesené rozmetadlo s kývavým pracovním ústrojím |
Stroje pro vápnění půdy (Obr. 5) představují z pohledu půdních podmínek v ČR spíše okrajovou skupinu strojů. Jejich nasazení má význam zejména na půdách s kyselou půdní reakcí, které jsou ale u nás málo zastoupené. Tyto stroje umožňují plošnou aplikaci páleného vápna zpravidla v období vegetačního klidu. Tato rozmetadla jsou tvořena zásobníkem o potřebném objemu, ze kterého je pomocí válečkového dávkovacího ústrojí vyhrnováno vápno v nastavené dávce a volným pádem dopadá na povrch meziřadí. Ověřovány jsou také pneumatické způsoby aplikace, kdy je vápno dávkováno do potrubí napojené na výkonný ventilátor. Proud vzduchu pak strhává částice vápna a přes aplikační hrdlo je dopravuje na povrch pozemku.
Obr. 5: Nesený stroj pro vápnění půdy |
Hloubkové zapravení tuhých nebo kapalných hnojiv lze s výhodou provádět pomocí hloubkových kypřičů (Obr. 6). Tento způsob aplikace se obecně doporučuje provádět v tříletých cyklech v období březen–duben nebo září–listopadu (optimální termín je v době vegetačního klidu). Vedle možnosti doplnění živin obtížně pohyblivých v půdním profilu, lze tímto způsobem zajisti přísun hnojiva do blízkosti kořenů keřů révy vinné. Současně lze tímto zásahem přispívat k obnově příznivých poměrů v půdním profilu meziřadí (provzdušnění, rozrušení podorničí apod.).
Obr. 6: Hloubkové kypřiče (různé konstrukce) |
Hloubkové kypřiče jsou stroje nesené na zadním tříbodovém závěsu traktoru. Univerzální rám umožňuje uchycení nejčastěji 1–3 pracovních orgánů dlátovitých nebo křídlových radlic s šířkou záběru 300–400 mm. Nadávkované hnojivo je do požadované hloubky 0,4–0,6 m dopravováno kanálem nebo trubicí umístněnou v zadní části slupice. Běžně dosahovaná výkonnost u hloubkových kypřičů je 0,30–0,50 ha.h-1. Agregace s hloubkovým kypřičem vyžaduje traktor odpovídající výkonové třídy, která závisí na počtu pracovních radlic a pracovní hloubce kypřiče. Při dvou radlicích a pracovní hloubce 0,5 m je potřebný tahový výkon traktoru 50–60 kW.
S ohledem na potřeby hnojení u vinohradnických podniků s většími plochami vinic a na rozšiřování portálových nosičů, lze i v našich podmínkách očekávat využívání adaptérů pro hnojení minerálními hnojivy i na portálových nosičích, které budou uzpůsobeny pro plošnou, stranovou nebo hnízdovou aplikaci. Adaptéry většinou využívají kotoučové odstředivé rozmetací ústrojí většinou doplněné kryty pro usměrnění dávkovaného hnojiva do příkmenných pásů. Využití těchto adaptérů ale vyžaduje nakládací techniku s výškou zdvihu lžíce minimálně 3,5 m. Dosahovaná výkonnost je ovlivněna především tvarem pozemku, aplikovanou dávkou a nakládací technikou. Standardně dosahuje 0,50–0,80 ha.h-1.
Vývoj v oblasti nových způsobů aplikace hnojiv směřuje k cílené aplikaci do prostoru kořenové zóny rostlin. Vedle již naznačených způsobů aplikace do příkmenného pásu se jedná i o hnízdovou aplikaci hnojiva, tj. o aplikaci určitého množství hnojiva (často i opakovaně v menší dávce) do bezprostřední blízkosti kmínku révového keře. Vyvíjené systémy jsou opatřeny, kromě standardního zásobníku a dávkovacího ústrojí, detekcí kmínku a pneumatickým systémem pro okamžitý přísun daného množství hnojiva do jeho blízkosti.
fotografie: archiv autorů, prospekty výrobců