Ochrana broskvoní a meruněk v ekologické produkci
I když broskvoně a meruňky jsou v ČR zastoupeny méně, považujeme je za důležité ovocné druhy, neboť atraktivita plodů a možnost přímého odbytu mohou hrát v ekonomice ovocnářských podniků stabilizační úlohu. Rozšíření sortimentu o meruňky i broskve také může upoutat více pozornosti drobných i středních odběratelů, kteří pak projeví zájem o jablka a další produkci. K tradičním pěstitelským oblastem meruněk a broskvoní řadíme jižní Moravu a další teplé regiony (např. Litoměřicko). V posledních 10 letech se ale pravidelně dostavují jarní mrazy, které většinou způsobují redukci násady. Častým problémem bývají rovněž kroupy, protože většina těchto výsadeb není vybavena protikroupovými systémy.
|
Obr. 1: Meruňky jsou atraktivním ovocem po stránce estetické i chuťové. |
Pokud se týká peckovin jako celku, byly v České republice podle zdrojů Ministerstva zemědělství v roce 2021 nejvíce zastoupeny slivoně (1964 ha) a višně (1242 ha). Výměra třešní činila 802 ha, meruněk 788 ha a broskví pouhých 213 ha. V součtu (3045 ha) výměra všech jmenovaných ovocných druhů představuje přibližně třetinu veškerého ovoce, kde dominantní postavení zaujímají jabloně (6348 ha).
Zastoupení peckovin v ekologické produkci je různé – nejméně je nyní evidováno ekologických višní, naopak nejvyšší podíl zaujímají broskvoně. Tyto rozdíly vyplývají z odlišných možnosti nechemické ochrany proti klíčovým škodlivým organismům.
Tabulka 1: Zastoupení meruněk a broskvoní ve srovnání s ostatními peckovinami v ČR v roce 2021
Ochrana broskvoní
I když jsou broskvoně ovocným druhem poměrně náročným na výběr stanoviště a celkovou agrotechnickou péči, z hlediska ochrany zde nenarážíme na zásadní problémy, které by měly bránit jejich zařazení do ekologického režimu. Z patogenů musíme především zvládnout včasné ošetření proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans) spadající do období předjaří až počátku vegetace. K určení termínu využíváme sum aktivních teplot měřených nad 7°C (SAT7), jež vycházejí z fenologického vývoje pupenů. Ochranu zahajujeme v době patrného pohybu šupin pupenů, což odpovídá SAT7=1000°C. V ekologické produkci využíváme přípravků na bázi mědi (oxychlorid mědi, hydroxid měďnatý či jejich kombinaci) a frekvence postřiků se odvíjí od průběhu srážek. V ochraně proti kadeřavosti většinou provádíme tři postřiky. I když se měď vyznačuje poměrně dobrou odolností proti smyvu, fungicidní zásah je třeba po vydatnějších jarních deštích zopakovat. Důležitá je také kvalita postřiku, neboť musíme docílit ulpění fungicidu na velmi malé ploše pupenů. Z toho důvodu se vyplatí přídavek některého ze smáčedel povoleného do ekologické produkce.
|
Obr. 2: Příznaky poškození kadeřavostí broskvoně. Ochranu zahajujeme na samém počátku rašení při splnění SAT7=800-1000°C. |
Další z patogenů, jež mohou potenciálně napadat broskvoně, je padlí broskvoně (Podosphaera panosa). Bionomie a princip ochrany jsou obdobné jako u padlí jabloně a v ošetření využíváme přípravků na bázi síry a hydrogenuhličitan draselný. Obdobně jako v dalších peckovinách, tak i v broskvoních škodí Stigmina carpophila, původce suché skvrnitosti listů. Kromě toho, že patogen působí tzv. dírkovitost listů, dochází při napadení k poškození letorostů a ke klejotokům.
Zasaženy mohou být i plody, kde vznikají tmavohnědé skvrny provázené korkovatěním pletiva a klejotokem. Systém ošetření proti suché skvrnitosti zahajujeme 2 týdny po odkvětu a podle výletu askospor pokračujeme v 10 denních intervalech zhruba do přelomu jara a léta. Využíváme přípravky na bázi mědi, síry a hydrogenuhličitan draselný.
V době zrání a vlivem mechanického poškození jsou plody pravidelně napadány moniliovou hnilobou (Monilinia laxa, Monilinia fructigena). V ochraně před sklizní využíváme hydrogenuhličitan draselný, během vegetace k potlačení infekcí přispívá pravidelná ochrana pomocí síry a mědi cílená na ostatní houbové choroby.
Obdobně jako v ostatních ovocných druzích, tak i v broskvoních zahajujeme časně jarním ošetřením oleji proti přezimujícím stádiím škůdců.
|
Obr. 3: Zdrojem infekcí moniliovou spálou jsou napadené plody ponechané v sadech z předchozí sklizně. |
Důležitým tématem v broskvoních jsou mšice, jež zde vytváří poměrně široké druhové spektrum. Kromě mšice broskvoňové (Myzus percicae) se můžeme ve výsadbách setkat se mšicí hnízdotvornou (Brachycaudus schwartzi), mšicí bodlákovou (Brachycaudus cardui), mšicí slívovou (Brachycaudus helichrysi) a s dalšími zástupci. Základem ochrany je jarní postřik pomocí olejů na diapauzní stádia (vajíčka na dřevě, kolonie na kořenech). Později následuje ošetření před květem a podle výskytu případně i během vegetace. Využíváme botanický přípravek na bázi azadirachtinu, kde je vzhledem k potenciální fytotoxicitě třeba volit nižší dávky, využít větší objem vody a upřednostňovat aplikace za chladnějšího počasí. K azadirachtinu nepřidáváme žádné ze smáčedel a raději jej nekombinujeme s látkami, u nichž také může dojít k fytotoxicitě.
|
Obr. 4: Mšice chmelová (Phorodon humuli) na meruňce. |
Významným škůdcem broskvoní je také makadlovka broskvoňová (Anarsia lineatella), která působí jak poškození letorostů, tak i plodů. Makadlovka přezimuje jako L2-L3 housenka v kokonech v komůrkách vykousaných do kůry. S nástupem jarního počasí housenky zahajují žír, při kterém poškozují pupeny a tvořící se letorosty. Let dospělců první generace pak probíhá od poloviny května do července, aktivita druhé generace pak od poloviny léta do října. Ochrana spočívá v larvicidním ošetření na líhnoucí se housenky, kde využíváme spinosad nebo přípravky na bázi Bacillus thuringiensis. Housenky se líhnou při splnění sumy SET10(d)=92°C od kladení, které odhadujeme podle zaznamenaného vrcholu letové vlny.
|
Obr. 5: Makadlovka broskvoňová (Anarsia lineatella) |
Ve výsadbách broskvoní v teplých oblastech, zejména na jižní Moravě, pravidelně škodí obaleč východní (Grapholita molesta). Obaleč východní v tomto regionu vytváří tři generace a jeho aktivita probíhá od poloviny května do září. Přezimují housenky, jež se kuklí již na konci března a obaleč východní je tak jedním z prvních motýlů, které nalézáme v lapácích. K líhnutí housenek dochází při splnění BSET10(d)=79,4°C od kladení, ke kterému dochází za obdobných podmínek jako u obaleče jablečného. Lapáky však často obsahují i příměsi dalších druhů Grapholita, jejichž rozlišení je možné pouze podle genitálií. Termín ošetření lze ale odhadnout podle začínajících škod na letorostech, které housenky vyžírají a působí jejich zasychání. Housenky kromě toho škodí žírem na povrchu i uvnitř plodů. V ČR je proti obaleči východnímu registrován přípravek na bázi Bacillus thuringiensis; spolehlivou účinnost zřejmě bude vykazovat i spinosad, který však není k tomuto účelu povolen.
|
Obr. 6: Meruňka poškozená některým ze slupkových obalečů nebo obalečem východním. |
V broskvoních se můžeme setkat s řadou polyfágních druhů škůdců, jako jsou svilušky, slupkoví obaleči, zobonosky a další zástupci. Principy ochrany proti těmto škůdcům jsou stejné, jako u jabloní. Pokud se týká svilušek a dalších fytofágních roztočů, je pro ekologickou produkci rozhodně nejlepším řešením introdukce dravého roztoče Typhlodronmus pyri a příležitostně škodící slupkové obaleče lze zvládnout pomocí přípravku na bázi B. thuringiensis, nejlépe na raná stádia housenek ať už v době rašení nebo během vegerace.
Ochrana meruněk
Tak, jako je u broskvoní klíčové zvládnutí ochrany proti kadeřavosti, u meruněk je základem úspěchu ochrana proti moniliové spále (Monilinia laxa, Monilinia fructigena). K infekcím dochází v době květu a hlavním zdrojem konidií jsou napadené mumifikované plody. Konidie ulpívají na bliznách a po vyklíčení prorůstají dovnitř květu, postupně do dřeva a působí zasychání květů a výhonů a postupně i kosterních větví a celých stromů. Největší infekce vznikají při studeném a deštivém počasí v době květu, naopak za teplého počasí a rychlého průběhu květu jsou infekce minimální. Fungicidy aplikujeme preventivně před květem a podle situace v květu a na jeho konci. V ochraně v ekologické produkci využíváme měď,kterou můžeme alternovat s biopreparáty na bázi Bacillus subtilis. V ochraně proti spále je důležitá prevence spočívající v odstraňování napadených plodů a výhonů.
Obdobně jako ve všech peckovinách, tak i v meruňkách škodí původce suché skvrnitosti listů (Stigmina carpophila). Ochranu provádíme stejným způsobem, jako v případě broskvoní, tj. postřiky zahajujeme 2 týdny po odkvětu a v 10denních intervalech pokračujeme do ukončení letu askospor. Využíváme měď, síru a hydrogenuhličitan draselný.
|
Obr. 7: Rané příznaky suché skvrnitosti listů meruněk (Stigmina carpophila). |
Další hospodářsky významnou houbovou chorobou meruněk je hnědnutí listů (Apiognomonia erythrostoma). Askospory přezimují ve spadaném listí a dozrávají 2-3 týdny po odkvětu a jejich uvolňování probíhá 4-6 týdnů. Jako u většiny houbových chorob rozvoj infekcí podporuje teplé a deštivé počasí s optimem teplot 22-24°C. Ochranu provádíme společně se zásahy proti suché skvrnitosti listů peckovin za využití stejných přípravků. V tomto systému ochrany zároveň řešíme i otázku strupovitosti meruněk (Venturia carpophila), jež poškozuje nejen plody, ale i listy a letorosty. Pro jmenované choroby platí totéž, co pro moniliovou spálu – důležitou součástí ochrany je prevence, jež je založená na vymetání a drcení napadeného listí, výběru stanoviště a volbě odrůd. Plody jsou pravidelně napadány moniliovou hnilobou, pro níž v ochraně platí stejná pravidle, jako pro broskvoně.
Ve výčtu patogenů ohrožujících výsadby meruněk je rovněž nutno zmínit fytoplazmovou žloutenku meruňky (Candidatus Phytoplasma prunorum) uváděnou často pod zkratkou ESFY (European stone fruit yellows). ESFY působí chlorotické svinování listů, jejich opad a později i odumírání celých stromů. Vektorem ESFY je mera trnková (Cacopsylla pruni), jež se v sadech objevuje brzy na jaře. I když podíl infikovaných jedinců u populací mer přítomných v ČR je dle dostupných zdrojů poměrně vysoký (25%), cílená ochrana proti merám se většinou neprovádí. Hlavním nástrojem v boji proti ESFY je distribuce certifikovaného školkařského materiálu.
Spektrum škůdců, jež napadají meruňky, je obdobné jako u broskvoní a shodná je i ochrana. Škůdcem, jenž je více vázán na meruňkové výsadby, je obaleč meruňkový (Enarmonia formosana), jehož housenky žijí těsně pod kůrou a prozrazují je kupičky drti dřeva a klejotok. Příznaky nacházíme nejčastěji ve spodních částech kmenů a na níže položených kosterních větvích. Do těchto partií stromů také směřujeme postřik, jenž aplikujeme zhruba týden po zaznamenané letové vlně. Jelikož je třeba zasáhnout razantními přípravky, jsou možnosti ochrany v ekologické produkci omezené. V úvahu přichází využití spinosadu, jenž však není do meruněk povolen.
|
Obr. 8: Obaleč meruňkový (Eanarmonia formosana) v lapáku. |
Pravidelnými obyvateli meruňkových výsadeb jsou v posledních letech zástupci píďalek (Geometridae), jež škodí žírem na mladých listech v prvních týdnech po odkvětu. V tomto období musíme věnovat pečlivou pozornost monitoringu a včas zachytit první výskyty vylíhlých housenek. Využíváme sklepávání v kombinaci s vizuální kontrolou požerků. Housenky bývají při teplejším jarním počasí při chuti, velmi rychle rostou a při zaváhání může překvapivě brzy dojít k rozsáhlému poškození listové plochy. V ochraně využíváme přípravek na bázi Bacillus thuringiensis cílený na raná stádia housenek.
|
Obr. 9: Pravidelnými návštěvníky meruňkových sadů jsou v období po odkvětu píďalky působící žír na listové ploše. |
U pozdních odrůd broskví i meruněk se před sklizní a v jejím průběhu můžeme potenciálně setkat s výskyty invazivní octomilky japonské (Drosophila suzukii). V ochraně se z přípravků povolených pro ekologickou produkci osvědčil spinosad, jenž je bohužel povolen pouze do jádrovin.
Závěr
Broskve a meruňky jsou atraktivním ovocem určeným jak přímému konzumu, tak ke zpracování včetně dětské výživy. Možnost nabídnout produkci v biokvalitě má proto v sobě velký potenciál k oslovení řady spotřebitelů upřednostňujících zdravé potraviny bez rizika výskytu reziduí. V ochraně proti většině patogenů a škůdců máme v režimu ekologické produkci uspokojivý výběr nástrojů, avšak v některých případech (moniliová spála, octomilka japonská, obaleč meruňkový) chemické přípravky fungují spolehlivěji. Vítáno by také bylo rozšíření registrace spinosadu a případně i přírodního pyrethra do meruňkových výsadeb a broskvoní. Pro zvládání ekologického pěstování jsou důležité i další aspekty, jako je důraz na preventivní opatření, podporu biodiverzity a v neposlední řadě také kvalitní technické zázemí pro přesnou signalizaci. Nutností je proto spolehlivá meteorologická stanice s možností dálkového přenosu dat. Pro klíčové patogeny a škůdce jsou zpracovány teplotní modely (např. RIMpro) a online sledování teplotních sum (v ČR poskytuje firma Amet Velké Bílovice).
Předpokladem vysokého výnosu broskví a meruněk je také dostatečné opylení. Vzhledem k méně spolehlivé aktivitě včel za chladnějšího počasí na počátku jara, jsou pěstiteli k tomuto účely využíváni čmeláci z umělých chovů. Velkou pozornost musíme také věnovat agrotechnice, péči o půdu a výživě, což bezesporu přispívá ke zvýšení odolnosti stromů a tím i k lepšímu zvládání samotné ochrany.
|
Obr. 10: Předpokladem vysokého výnosu broskví a meruněk je dostatečné opylení. Vzhledem k méně spolehlivé aktivitě včel na počátku jara, jsou pěstiteli k tomuto účelu pravidelně využíváni čmeláci z umělých chovů. |
Použité zdroje:
https://eagri.cz/public/web/file/688961/Ovoce_2021_Web.pdf
https://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public
Kocourek, F., Bagar, M., Falta, V., Harašta, P., Holý, K., Chroboková, E., Kloutvorová, J., Kůdela, V., Lánský, M., Náměstek, J., Navrátil, M., Ouředníčková, J., Pluhař, P., Psota, V., Pultar, O., Stará, J., Suchá, J., Sus, J., Šafářová, D., Špak, J. & Valentová, L. 2015. Integrovaná ochrana ovocných plodin. Profi Press s.r.o.. Praha 2. 318 pp.
