Vinohradnické traktory patří z pohledu vinohradnických praxe k základnímu a často i nejdražšímu mechanizačnímu vybavení. V širokém sortimentu těchto energetických prostředků jsou zastoupeny v různých konstrukčních variantách zejména malotraktory, traktory, portálové traktory a multifunkční portálové nosiče nářadí. Jednotlivé kategorie se vzájemně liší svými rozměry, pojezdovým ústrojím, motory a jejich instalovaným výkonem i celkovou doplňkovou výbavou.

Vlastní výběr traktoru podléhá řadě kritérií, z nichž největší význam má celkový rozsah pěstitelských ploch, charakter a členitost terénu, spon výsadby a typ vedení, v neposlední řadě také návaznost (agregovatelnost) na stávající stroje a zařízení podniku i na výhledové výrobní a technologické záměry.

Celková plocha obdělávaných vinic má z hlediska využití traktorů přímou vazbu na rozsah jejich ročního nasazení. Využití traktoru se v plodných vinicích v současnosti pohybuje v rozmezí 130–150 h.ha^-1. Největší podíl času přitom připadá na pracovní operace spojené s údržbou meziřadí a příkmenných pásů (kultivace půdy, mulčování, válení rostlinného pokryvu) a dále na operace spojené s chemickou ochrannou. Důvodem je jednak vyšší opakovatelnost těchto pracovních operací v průběhu vegetace a nižší výkonnost souprav při jejich realizaci v zapojených porostech.

Svou roli hraji i členitost terénu, která zahrnuje aspekty spojené zejména se strukturou obhospodařovaných vinic z hlediska velikosti jednotlivých celků a jejich přejezdové vzdálenosti od střediska. Roztříštěná struktura půdních celků zejména u menších a středních vinohradnických firem, s výměrami vinic do 10 ha, může být důvodem vyššího podílu neproduktivních časů, které se negativně promítají do výkonnosti i nákladovosti zajišťovaných operací. Také členitost terénu vyjádřená jeho svažitostí může mít z hlediska nasazení traktoru významný vliv. Při pohybu traktoru po svažitém terénu mohou být výrazným způsobem ovlivněny jeho jízdní vlastnosti. Jedná se zejména o posun těžiště, který může vést např. k nadlehčení přední nápravy, s následnou horší řiditelností, či prokluzem kol. Jiným příkladem je pohyb traktoru na příčných svazích, kdy může docházet k vybočování ze směru jízdy a někdy i ke kolizi s ošetřovanými řádky. Důležitou roli sehrává také velikost prostoru potřebného k otáčení traktoru či soupravy na okraji vinice.

Spon výsadby a typ vedení představují z pohledu provozu traktorů významný faktor. Zejména šířka meziřadí vinic, která se v podmínkách ČR aktuálně pohybuje v rozmezí 0,8–3,0 m je provoz traktoru rozhodující. Vztah šířky traktoru a šířky meziřadí musí umožnit bezproblémový průjezd traktoru s minimalizací rizika jeho poškození, či poškození ošetřovaného porostu. Úzká meziřadí jsou typická pro starší výsadby zejména u malých vinohradníků. Nově se začínají uplatňovat u tzv. zahuštěných vinic s vyšším počtem keřů na 1 ha pěstitelské plochy, které jsou zapěstovány na nízkém tvaru. Malá šířka meziřadí umožňuje nasazení pouze specifických skupin traktorů, jako jsou jednonápravové malotraktory, pásové malotraktory nebo portálové traktory. U standardních výsadeb se šířka meziřadí pohybuje v rozmezí 2,0–2,5 m, což umožňuje nasazení obsáhlého sortimentu vinohradnických traktorů i multifunkčních portálových nosičů. U výsadeb s šířkou meziřadí do 3,0 m mohou být využívány navíc také běžné typy zemědělských traktorů středních tříd určených primárně pro provoz v rostlinné výrobě. 

K dalšímu aspektu, který ovlivňuje výběr traktoru při jeho pořizování, patří jeho možná návaznost (agregovatelnost) na stávající stroje a zařízení podniku. Důležitý je v této souvislosti zejména způsob pohonu (vývodový hřídel, hydraulika), možnost připojení stroje k traktoru (čelní, zadní a stranové), parametry tříbodového závěsu i hmotnost přípojných strojů.

Při výběru traktoru by uživatelé měli zohlednit i výhledové výrobní a technologické záměry, jako je např. možnost dalšího rozšíření obhospodařovaných ploch, pořizování strojů s novými konstrukčními prvky z důvodu mechanizovaného zajištění širšího okruhu pracovních operací (tunely, návěsné sklízeče hroznů apod.).

Jednotlivé konstrukční varianty traktorů určené pro oblast vinohradnictví lze s přihlédnutím k současné nabídce na trhu a druhu pojezdového ústrojí rozdělit do následujících kategorií – jedno a dvounápravové malotraktory, pásové malotraktory, kolové a pásové vinohradnické traktory, portálové traktory, multifunkční portálové nosiče nářadí.

Jedno a dvounápravové malotraktory představují skupinu energetických prostředků oblíbených mezi malými pěstiteli s celkovou velikostí ošetřovaných ploch mezi 0,1–1,0 ha. Skupina jednonápravových malotraktorů (Obr. 1) představuje ručně vedené stroje, vybavené motory o výkonu běžně 5–15 kW. Stroje jsou vybaveny zadním závěsem pro uchycení přípojného kultivačního nářadí v podobě bran, nebo radličkových kypřičů. Možné je také připojení transportních vozíků pro dopravu materiálu, nářadí či sklízených hroznů. Poměrně časté je také stavebnicové řešení umožňující snadnou demontáž motorové jednotky a její agregaci s dalšími typy nářadí např. v podobě rotačního kypřiče nebo mulčovače. K hlavním nevýhodám patří velká fyzická zátěž obsluhujícího pracovníka, horší manévrovatelnost v prostoru meziřadí (riziko zachycení klečí o opěrnou konstrukci), nižší kvalita či hloubka provedeného kultivačního zásahu a nevhodnost těchto malotraktorů pro některé operace (chemická ochrana a osečkování).

Dvounápravové malotraktory (Obr. 2) představují početnou skupinu strojů s možností širokého uplatnění. Využívány jsou zejména traktory s dvounápravovými kolovými podvozky s výkonem motoru v rozmezí 10–25 kW. Tyto traktory jsou standardně vybaveny pohonem zadní nápravy, výjimkou však nejsou ani traktory s pohonem obou náprav. Malotraktory jsou standardně vybaveny přední řiditelnou nápravou, poměrně často jsou zastoupeny také malotraktory s dvojicí řiditelných náprav a tzv. lámavé typy malotraktorů, což přispívá ke zlepšení jejich manévrovacích schopností. Poměrně rozšířené jsou malotraktory bez kabiny, kdy je bezpečnost obsluhujícího pracovníka zajištěna pomocí bezpečnostního rámu. Nevýhodou je však vystavení pracovníka teplotní, hlukové i prachové zátěži a zejména vlivu kapkového spektra při provádění chemické ochrany porostu. Tyto nedostatky odpadají u malotraktorů, které jsou vybaveny kabinou. Z hlediska připojení mechanizačních prostředků jsou malotraktory standardně vybaveny zadním tříbodovým závěsem, zadním vývodovým hřídelem či 1–3 hydraulickými okruhy. Moderní malotraktory disponují mechanickými převodovkami s dostatečným počtem převodových stupňů a možností jejich další redukce.

Pásové malotraktory (Obr. 3) jsou určeny  pro provoz na extrémně svažitých vinicích se špatnou dostupností nebo ve vinicích s úzkým sponem výsadby, které jsou charakteristické také malým prostorem pro průjezd a pro otáčení. Na trhu jsou dnes dostupné  pásové malotraktory s výkonem motorů od 4 do 50 kW. Ovládání těchto strojů je výhradně hydraulické, což zajišťuje velmi dobrou manévrovatelnost. Šířka strojů se pohybuje v rozmezí 0,6–1,1 m, malotraktory jsou konstrukčně řešeny jako ručně vedené stroje, stroje vybavené plošinou pro stojící obsluhu. Mohou být vybaveny sedadlem, nebo větší stroje kabinou. Dvojice pryžových pásů o šířce 0,20–0,30 m zajišťují dobrou svahovou dostupnost, dobré manévrovací schopnosti, průjezdnost členitým terénem při současném omezení půdního utužení. Předností pásových malotraktorů je možnost připojení širokého okruhu mechanizačních prostředků pro zajištění všech mechanizovaných operací od výsadby, přes zpracování půdy, zelené práce až po sklizňové a transportní operace. Trendy v konstrukci těchto strojů směřují i u agregace s malotraktory k možnostem jejich dálkového ovládání. To výrazně omezuje riziko úrazů při převrácení a u strojů bez kabiny má i přesah do oblasti chemické ochrany porostů.

Z hlediska rozšíření i reálného uplatnění jsou ve vinohradnické praxi nejrozšířenější kolové vinohradnické traktory (Obr. 4). Jedná se o traktory speciálně konstrukčně řešené pro obdělávání vinic, jsou vybaveny motory o výkonu 30–80 kW, s pohonem jedné nebo obou náprav a celkovou šířkou od 0,9–1,5 m. Moderní traktory jsou standardně vybaveny čelním i zadním tříbodovým závěsem, vývodovými hřídeli i dostatečným počtem vnějších hydraulických okruhů. Poměrně časté je také boční připojení nářadí pro operace spojené s kultivací příkmenných pásů či zelené práce (ometání, osečkování). Traktory disponují moderními mechanickými, hydrostatickými či hydrodynamickými převodovkami umožňujícími dosažení širokého rozmezí pojezdových rychlostí. Tyto traktory standardně disponují klimatizovanými kabinami a filtrací vzduchu. Dosažení malého poloměru otáčení je u moderních  vinohradnických traktorů dosahováno větším úhlem natočení předních kol nebo stranovým vychýlením celé přední nápravy.

Do vinohradnictví ale pronikají i nové konstrukce podvozků, které využívají výhody pásových nebo kombinovaných pojezdů. Proto jsou některé konstrukční varianty traktorů vybaveny místo kolových podvozků standardními pásovými podvozky s dvojicí pásů nebo moderními podvozky typu delta se čtveřicí pojezdových pásů. Setkat se lze také s kombinacemi pásového a kolového podvozku (Obr. 5). Pásový podvozek umožňuje výrazně snížit těžiště, což předurčuje tyto traktory k využití do těžkých svahovitých podmínek.

Využití portálových traktorů (Obr. 6) nachází uplatnění při ošetřování zahuštěných vinic a je motivováno možností kvalitního provedení většiny pracovních operací při spolehlivé kontrole navádění stroje na ošetřovaný porost. Portálové traktory se z konstrukčního hlediska vyznačují zvýšenou světlou výškou nosného rámu, která je stejně jako rozchod kol stavitelná nebo plynule měnitelná. Při práci se tak traktor pohybuje nad jedním nebo dvojicí ošetřovaných řádků vinice. Tyto traktory jsou řešeny jako dvounápravové, zpravidla 4 kolové, a jsou vybaveny motory o výkonu 50–70 kW. Pohon pojezdových kol je řešen hydraulicky a umožňuje plynulou změnu pojezdové rychlosti. Mechanizační prostředky mohou být připojeny ve vnitřním prostoru portálového rámu nebo v zadní části portálového traktoru. Jejich  pohon je řešen nejčastěji hydraulicky nebo pomocí vývodové hřídele.

Multifunkční portálové nosiče nářadí (Obr. 7) představují dnes již rozšířenou skupinu energetických prostředků s možností uplatnění na koncentrovaných plochách s běžnými spony výsadeb. Obdobně jako v předcházejícím případě jsou tyto nosiče konstrukčně tvořeny portálovým rámem osazeným 4 kolovým podvozkem. Při pohybu nosiče vedou stopy kol středem meziřadí vinice, a tím se zhutnění půdy nepřenáší do bezprostřední blízkosti kořenové zóny keřů jako při průjezdu standardních traktorů. Portálové nosiče jsou vybaveny motory s výkonem 80–120 kW, které zabezpečují pohon pojezdových kol prostřednictvím hydromotorů a současně také přípojných adaptérů využívaných pro zajištění všech pracovních operací. Nespornou předností adaptérů je často jejich víceřádkové provedení, které umožňuje dosažení vysoké výkonnosti prováděných operací. Spolehlivý pohyb širokého podvozku znamená současně zajištění odpovídající kvality práce. Úspěšné nasazení těchto strojů předpokládá vhodnou organizaci výsadeb (otáčení, překážky apod.) i dobrý technický stav opěrných konstrukcí.

Široký sortiment vinohradnických traktorů nabízí uživatelům možnost výběru s přihlédnutím k rozsahu i podmínkám jejich nasazení. Aktuální vývoj vinohradnictví, doprovázený nedostatkem sezonních pracovníků, rostoucí cenou lidské práce a požadavky na kvalitní, rychlé a nákladově přijatelné provedení jednotlivých pracovních operací v průběhu roku nutně povede k vyššímu využití stávajících i konstrukčně nových strojů, které se neobejdou bez možnosti agregace s kvalitními a dostatečně výkonnými vinohradnickými traktory. Očekávaný vývoj konstrukcí traktorů bude směřovat k dalšímu zdokonalení jejich podvozků, komfort obsluhy a bezpečnost provozu při uplatnění elektronických systémů využitelných zejména při jejich automatickém řízení a ovládání.

© 2024 Agroporadenstvo.sk | Vytvoril a prevádzkuje: Inštitút znalostného pôdohospodárstva a inovácií | Valid XHTML | CSS
Úvod |  Mapa stránok |  Novinky e-mailom |  Vyhlásenie o prístupnosti