Úvod / Pôdohospodárstvo podľa tém / Živočíšna výroba / Hovädzí dobytok

Faktory mající vliv na hygienickou kvalitu syrového mléka

09-03-2022
MVDr. Macháček Miroslav, Ph.D. | machacekm@vfu.cz
Veterinární univerzita Brno
(zdroj: Roľnícke noviny 2/2022, str. 16-17)

Získávání mléka patří mezi jeden z nejnáročnějších kroků chovu dojnic. Právě z tohoto důvodu je snahou tuto činnost co nejvíce zjednodušit a usnadnit lidem práci. Vzhledem ke zvyšování požadavků na welfare a pohodu dojnic je ale důležité, aby kromě zajištění welfare dojnic také byly v maximální možné míře zajištěné požadavky na hygienickou kvalitu získávaného mléka. Mezi významné faktory mající vliv na kvalitu mléka je důležité zajistit jak hygienu získávání mléka, tak samotnou hygienou stájí.

Faktory mající vliv na kvalitu mléka

Martin a kol. se ve své studii zaměřili množství bakteriálních spor v mléce a jejich zdroje. Tento ukazatel, který se moc nesleduje, si vybrali z důvodu následného významu v sýrařském průmyslu, který je specifický svými požadavky na technologii výroby. Ve své studii se zaměřili na riziko kontaminace od stájí, až po jednotlivé kroky prováděné na dojírně. (Mc Sweeney and Mc Namara, 2021, Martin et al., 2019)

Martin a kol. ve své studii došli k závěru, že pro zajištění hygienické kvality mléka je nutné, vzhledem k vysoké mikrobiální zátěži, dodržovat hygienu již ve stájích. V tabulce č. 1 jsou uvedeny jednotlivé faktory a jejich významnost mající vliv na množství spor v tankovém mléce. (Martin et al., 2019)

Tabulka č. 1: Významnost faktorů chovu dojnic a dojení majících vliv na množství spor v tankovém mléce) (Martin et al., 2019)

Tabulka č. 1

Hygiena stájí

Dojnice tráví většinu svého času ve stájích a vzhledem k tomu, že vemeno (i přes veškeré bariéry) je v blízkém kontaktu s tímto prostředím, je nutné, aby technologie získávání mléka začala již v těchto prostorách. Hygiena stájí má vliv jak na čistotu povrchu struků, tak na riziko vzniku mastitid. V případě že je mléčná žláza špinavá, tak je nutné ji před samotným dojením důkladně očistit nebo vydezinfikovat.

Jelikož krávy většinu času leží na podestýlce, tak čistota podestýlky je důležitým faktorem prevence před mastitidami z prostředí. (Hogan, J., and Smith, K. L., 2012) Proto, aby se minimalizovalo riziko vzniku environmentálních mastitid je důležité používat takové podestýlky, které minimalizují možnost množení mikroorganismů Mezi původce environmentálních mastitid patří například E. coli, Klebsiella spp. a Staphylococcus auresu. (Hofírek B., 2009, Levison, L., et al., 2016)

Podestýlky lze rozdělit podle původu na organické (sláma, separovaná kejda (obr. č. 1), dřevěné piliny, …) a anorganické (písek). (Godden et al., 2008, Hausfeldt et al., 2012, Hogan et al., 1989)

Obr. 1

Obr. 1: Stelivový separát v chovech dojnic
(foto autor)

Mezi výhody anorganického stelivového materiálu (například písku) patří neschopnost množení mikroorganismů a tím i snížený výskyt environmentálních mastitid. Bohužel mezi nevýhody použití písku jako stelivového materiálu u dojnic patří obtížnější dostupnost, nutnost pravidelného kypření lehacích míst a zanášení dojícího zařízení zbytky jemného písku, který i po důkladné očistě před dojením na strucích zůstává. (Kristula et al., 2005)

Vzhledem k riziku pomnožování mikroorganismů v různých typech stelivového materiálu Robles a kol. (2020) sledovali vliv stelivového materiálu u dojnic na počet mikroorganismů v mléce. Z jejich výsledků vyplívá, že písek (anorganický materiál) vykazoval nejnižší počet mikroorganismů v tankovém mléce. Z organických materiálů v pokusu Roblese a kol. (2020) bylo mléko nejvíce kontaminováno v chovech, kde byla jako stelivový materiál použita separovaná kejda (Tab. č. 2). (Robles, I. et al., 2020)

Tabulka č. 2: Vliv stelivového materiálu na počet mikroorganismů v tankovém mléce (Robles, I. et al., 2020)

Tabulka č. 2

Vliv krmiva a výživného stavu na kvalitu mléka

Jedním z významných faktorů pro zdraví a ekonomicky prosperující chov je také kvalita krmné dávky. Krmná dávka musí zajistit nejenom dostatečné množství krmiva, ale také veškeré živinové, minerální a vitamínové potřeby pro danou kategorii dojnic. Právě negativní bilance krmiva a minerálních látek (hlavně vápníku) může mít negativní vliv na zdraví dojnice. Nejvyšší výskyt zdravotních problémů bývá krátce po porodu a na vrcholu laktace, kdy dochází k velkým metabolickým změnám v organismu a velké produkční zátěži vemene. (Hofírek B., 2009)

Problémy s nevyváženou krmnou dávkou se mohou projevit jak na celkovém zdravotním stavu, tak na zdravotním stavu vemene (a tím i kvalitě mléka). Mezi ukazatele špatné krmné dávky patří analýza krmiva, častější výskyt trávících problémů, nebo špatná výživová kondici dojnice (BCS). (Hofírek B., 2009)

Vlivu BCS na počet somatických buněk v mléce se ve své studii věnovali Robles a kol. (2021). Tito ve své studii nezjistili přímou závislost nízkého BCS na počtu somatických buněk v mléce, ale jejich výzkum přinesl jiné zajímavé výsledky mající vliv na hygienu dojení. Robles a kol. (2021) zjistili, že krávy s vyšším BCS leželi více než krávy s nižším BCS. Vyšší frekvence ležení měla vliv na čistotu vemene a to hlavně ve stájích, s hygienicky nižší kvalitou podestýlky, nebo tam, kde byla nižší frekvence odklízení výkalů. Delší doba ležení vedla k tomu, že krávy s vyšším BCS následně měly více špinavá vemena a samotná hygiena vemene na dojírně byla pro dojiče náročnější a bylo zde vyšší riziko kontaminace mléka nebo vyšší riziko vzniku environmentálních mastitid. (Robles et al., 2021)

Přesto pokus provedený San´t Annou a Paranhosem zjistili rozdíly v počtu somatických buněk v mléce v průběhu roku, což bylo způsobeno měnící se hygienou stájí v závislosti na ročním období. Právě v obdobích se vyšší vlhkostí, a tím také nižší hygieno podestýlky, docházelo ke zvýšení počtu somatických buněk v mléce. Z tohoto důvodu je pro zajištění dobré kvality mléka nutné zajistit dobré hygienické podmínky ve stájích po celý rok. (San´t Anna and Paranhos Da Costa, 2011)

Robles a kol. ve svém pokusu také potvrdili, že ve stájích s nedostatečnými hygienickými podmínkami se častěji vyskytovali laminitidy, než ve stájích s dobrými hygienickými podmínkami. (Robles et al., 2021)

Vliv lidské práce na hygienickou kvalitu mléka

Lidská péče je významný faktor mající vliv na hygienu a kvalitu získaného mléka. Vzhledem k tomu, že se lidé dostanou do běžné rutiny, tak zde hrozí profesionální slepota a tím riziko snižování hygienických standardů. Další riziko je zodpovědnost dojiče a porozumění důležitosti všech kroků, které jsou na dojírně prováděny, pro zajištění hygienické nezávadnosti mléka a zdraví a welfare dojnic. Proto je důležité, aby lidé, pracující na dojírně (a se zvířaty obecně), k nim měli kladný vztah. Další důležitý faktor omezující získání dostatečně kvalifikovaného personálu je nutnost pracovat na směny, které jsou většinou brzy ráno, nebo pozdě odpoledne a nutnost dojení 7 dní v týdnu celý rok. Bohužel ne vždy je možné na tyto pracovní pozice získat personál, který všechny tyto požadavky splňuje, a proto je nutné je pravidelně školit a kontrolovat.

Jako jeden z významných kroků prováděných dojiči k zajištění vysoké hygienické kvality získaného mléka uvádí Evanowski a kol. důkladnou hygienu struků před dojením pomocí dezinfekčního přípravku a následně důkladného usušení struků (Obr. č. 2). Pro zajištění těchto úkonů doporučují Evanowski a kol. provádět pravidelná školení zaměstnanců se zaměřením na správné provádění dezinfekce struků, sepsání základních kroků ošetření dojnic a jejich vyvěšení v dojírně a pravidelná kontrola zaměstnanců zda tento postup dodržují. (Evanowski et al., 2020)

Obr. 2

Obr. 2: Dojnice připravená na dojení po očistě struků
(foto autor)

Evanowski a kol. také zdůrazňují, že pro správnou práci dojičů je důležitá hygiena stájí a s tím spojena čistota dojnic. Dobře nastavený management chovu dojnic následně může zvýšit čistotu dojnic, struků a tím k usnadnění práce dojičů. (Evanowski et al., 2020)

Přenos bakterií robotickým dojením

Mezi nejmodernější způsob získávání mléka patří robotické dojení, které stále více nahrazuje dojení za přítomnosti člověka. Mezi výhody dojení pomocí robotů patří stálá rutina důležitá pro lepší welfare a minimalizace lidské práce. Mezi nevýhody dojení pomocí robotů patří nedostatečná vizuální kontrola. Kromě splnění požadavků na welfare a pohodu dojnic je potřeba také sledovat hygienické faktory mající vliv na kvalitu získaného mléka, zdraví dojnic a s tím spojené riziko šíření mastitid v chovu. Právě hygiena struků prováděná zodpovědným dojičem je důležitý faktor pro hygienu získaného mléka a minimalizaci rizika přenosu bakterií způsobujících mastitidu. (Hofírek B., 2009)

Riziko přenosu mikroorganismů způsobujících mastitidy pomocí dojícího zařízení může být limitující faktor pro pořízení dojícího robota. Skarbye a kol. ve své studii sledovali výskyt Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactie a Streptococcus dysgalactiae v chovu s robotickým dojením, jakožto ukazatele nedostatečné hygieny dojení. Skarbye a kol. zjistili, že u robotického dojení došlo ke snížení výskytu Streptococcus agalactie a Streptococcus dysgalactiae pokud byly každodenně měněny a dezinfikovány součásti na čištění a dezinfekci struků ve srovnání s dojením dojiče. U sledovaného Staphylococcus aureus Skarbye a kol. nezaznamenali rozdíly ve výskytu mezi robotickým dojením a dojením dojiče. (Skarbye et al., 2021)

Závěr

Mléka patří mezi jedny ze základních potravin lidské spotřeby. Z důvodu zajištění jejich zdravotní nezávadnosti je nutné získávat mléko co nejvyšší hygienické kvality. Z hlediska sledování hygieny mléka jsou nejvíce sledovány postupy dojení. Na dojírnu už ale chodí krávy, které mohou být více či méně znečištěné a toto znečištění následně ovlivňuje to, jaká bude hygiena získaného mléka. Proto je důležité kromě zajištění hygienických postupů na dojírně také zajistit hygienu prostředí ve stáji, jako například podestýlku, nebo odkliz výkalů.

Literární zdroje:

EVANOWSKI, R. L., KENT, D. J., WIEDMANN, M., MARTIN, N. H. (2020). Milking time hygiene interventions on dairy farms reduce spore counts in raw milk. Journal of Dairy Science, 103(5), 4088–4099. https://doi.org/10.3168/jds.2019-17499

GODDEN, S., BEY, R., LORCH, K., FARNSWORTH, R., RAPNICKI, P. (2008). Ability of Organic and Inorganic Bedding Materials to Promote Growth of Environmental Bacteria. Journal of Dairy Science, 91(1), 151–159. https://doi.org/10.3168/jds.2007-0415

HOFÍREK, B. (2009). Nemoci skotu. Noviko, Česká buiatrická společnost

HOGAN, J., SMITH, K., HOBLET, K., TODHUNTER, D., SCHOENBERGER, P., HUESTON, W., PRITCHARD, D., BOWMAN, G., HEIDER, L., BROCKETT, B., CONRAD, H. (1989). Bacterial Counts in Bedding Materials Used on Nine Commercial Dairies. Journal of Dairy Science, 72(1), 250–258. https://doi.org/10.3168/jds.s0022-0302(89)79103-7

HOGAN, J., SMITH, K. L. (2012). Managing Environmental Mastitis. Veterinary Clinics of North America: Food Animal Practice, 28(2), 217–224. https://doi.org/10.1016/j.cvfa.2012.03.009

HUSFELDT, A., ENDRES, M., SALFER, J., JANNI, K. (2012). Management and characteristics of recycled manure solids used for bedding in Midwest freestall dairy herds. Journal of Dairy Science, 95(4), 2195–2203. https://doi.org/10.3168/jds.2011-5105

KRISTULA, M., ROGERS, W., HOGAN, J., SABO, M. (2005). Comparison of Bacteria Populations in Clean and Recycled Sand used for Bedding in Dairy Facilities. Journal of Dairy Science, 88(12), 4317–4325. https://doi.org/10.3168/jds.s0022-0302(05)73118-0

LEVISON, L., MILLER-CUSHON, E., TUCKER, A., BERGERON, R., LESLIE, K., BARKEMA, H., DEVRIES, T. (2016). Incidence rate of pathogen-specific clinical mastitis on conventional and organic Canadian dairy farms. Journal of Dairy Science, 99(2), 1341–1350. https://doi.org/10.3168/jds.2015-9809

MARTIN, N. H., KENT, D. J., EVANOWSKI, R. L., ZUBER HROBUCHAK, T. J., WIEDMANN, M. (2019). Bacterial spore levels in bulk tank raw milk are influenced by environmental and cow hygiene factors. Journal of Dairy Science, 102(11), 9689–9701. https://doi.org/10.3168/jds.2019-16304

MCSWEENEY, P. L. H., MCNAMARA, J. P. (2021). Encyclopedia of Dairy Sciences (3rd ed.). Academic Press.

ROBLES, I., KELTON, D., BARKEMA, H., KEEFE, G., ROY, J., VON KEYSERLINGK, M., DEVRIES, T. (2020). Bacterial concentrations in bedding and their association with dairy cow hygiene and milk quality. Animal, 14(5), 1052–1066. https://doi.org/10.1017/s1751731119002787

ROBLES, I., ZAMBELIS, A., KELTON, D., BARKEMA, H., KEEFE, G., ROY, J., VON KEYSERLINGK, M., DEVRIES, T. (2021). Associations of freestall design and cleanliness with cow lying behavior, hygiene, lameness, and risk of high somatic cell count. Journal of Dairy Science, 104(2), 2231–2242. https://doi.org/10.3168/jds.2020-18916

SANT’ANNA, A., PARANHOS DA COSTA, M. (2011). The relationship between dairy cow hygiene and somatic cell count in milk. Journal of Dairy Science, 94(8), 3835–3844. https://doi.org/10.3168/jds.2010-3951

SKARBYE, A., KROGH, M., DENWOOD, M., BJERRING, M., ØSTERGAARD, S. (2021). Effect of enhanced hygiene on transmission of Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae, and Streptococcus dysgalactiae in dairy herds with automatic milking systems. Journal of Dairy Science, 104(6), 7195–7209. https://doi.org/10.3168/jds.2020-19635