doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. – technolog specialista¹; Ing. Stanislav Staněk, DiS.² | [email protected]; [email protected]

ÚVOD

K výraznému rozšíření ustájení býků na tzv. „hluboké podestýlce“ došlo v průběhu  60. až 80. let minulého století. Tento „nový“ způsob ustájení měl řešit mnohdy velmi špatnou zoohygienickou situaci chovů, způsobenou relativně vysokou koncentrací vykrmovaného skotu ve stájových objektech s nedostatečnou kubaturou (stáje s nízkými klenutými stropy, nedostatečná přirozená výměna vzduchu, vysoká relativní vlhkost apod.). Rozšířením ustájení býků na hluboké podestýlce zcela ztratilo na významu nevhodné vazné ustájení. Stáje v původní nebo modifikované (rekonstruované) podobě, jsou v současnosti na našem území nejrozšířenějším a nejvyužívanějším typem ustájení i když nikoliv nejpřijatelnějším. Při splnění podmínek, které budou uvedeny, lze dosahovat u vykrmovaných býků velmi dobrých průměrných denních přírůstků, dobré produktivity práce na kilogram přírůstku a příznivé ekonomiky produkce, a to při zachování jejich dobrého zdraví a pohody.

Spádované lože, tzv. „Tretmist“ jsou ustájovací technologií, která je rozšířena především v zemích s menším počtem vykrmovaných zvířat na farmě (Německo, Rakousko, Švýcarsko apod.). Princip této technologie je založen na přirozeném posunu hnoje, a to jeho „vyšlapáváním“ na níže situované krmiště či dokonce hnojiště mimo vlastní stáj. Funkčnost je ovlivněna kategorií ustájených zvířat, jejich počtem, hmotností, délkou lože, strukturou podestýlky apod.

K dalšímu, v chovatelské praxi velmi rozšířenému způsobu ustájení, který u nás vznikl v 70. letech, patří ploché stlané lože. V případě rekonstrukcí, jde většinou o modifikované vazné stáje pro dojnice (K 96, K 174 a pod.), ke kterým bývá přistavěno krmiště a krmná chodba. Ustájení býků na plochém stlaném loži je v porovnání s hlubokou podestýlkou náročnější na manipulaci se zvířaty, nastýlání a odkliz chlévské mrvy atd. Produktivita práce je nižší. Chovné podmínky spojené s kvalitou welfare jsou na minimální úrovni.

Hluboká podestýlka

Ustájení býků na hluboké podestýlce je společně s plochými stlanými loži nejrozšířenějším typem ustájení pro vykrmované býky. Je to náročnější technologie, především na množství kvalitní podestýlky, organizaci práce, a to v porovnání např. s celoroštovým ustájením (vyhrnování mrvy, podestýlání, přesuny zvířat, zvýšené riziko zranění chovatele zvířaty a pod.).

Obr. 1: Hluboká podestýlka – předimenzovaná výkrmna

Vzhledem k významné produkci stájových plynů (NH_3, CH₄, CO_2, vodní páry apod.) z vysoké vrstvy hnoje jsou jedinou vhodnou variantou pro stavební řešení nezateplené, nejlépe otevřené stáje, resp. přístřešky s protiprůvanovými sítěmi a plachtami. Uzavřené a tmavé stáje (nerekonstruované staré objekty), bohužel našimi chovateli i v současnosti hojně využívané, jsou jak z hlediska mikroklimatu, zoohygieny a welfare, tak i z pohledu současných výzkumných poznatků o chovném prostředí skotu, zcela nevhodné! V takovýchto „stájích“, je pak v kombinaci s často sestavenou krmnou dávkou (méně kvalitní krmné komponenty), dosahováno nízké úrovně průměrných denních přírůstků (mezi 700 až 900 g), které jsou hluboko pod hranicí genetického potenciálu vykrmovaných zvířat (1200 až 1600 g/den^-1/ks).

Obr. 2: Skleněné okenní výplně by u rekonstruovaných stájí měly být nahrazeny protiprůvanovou sítí

Nespornou výhodou hluboké podestýlky je dosažení velmi dobré pohody ustájených zvířat, ale pouze za podmínky, že je mj. dodržena alespoň minimální plocha lehárny na kus (Tabulka 1) a zvířata mají možnost využívat v průběhu dne zpevněné, pravidelně vyhrnované krmiště.

Tabulka 1: Základní rozměrové parametry ustájení na hluboké podestýlce

hmotnostní kategorie v kg	minimální plocha lehárny na ks v m2	*minimální plocha kotce na ks v m2	hloubka kotce v m	šířka kotce v mm	šířka krmného místa při krmení 1:1,5 v mm
do 350	1,9	3,2	3,5 až 5,5	1,8 až 2,2	550
nad 350	2,8	5,0	4,0 až 5,8	2,0 až 2,5	680
nad 550	3,2	5,6	4,5 až 6,0	2,2 až 2,7	720

* Vyhláška o min. standardech, kdy na 100 kg ž.hm. musí u býků být počítáno s plochou 0,9 m². Pokud je společně ustájeno více než 25 býků ve skupině, pak se plocha zvětšuje o 30 %.

Přístřeškové, případně otevřené jedno - nebo dvouprostorové stáje, musí být vybaveny vodonepropustnou „vanou“, která zamezuje prosakování hnojůvky, resp. moče do půdního profilu. Objem tohoto prostoru pod lehárnou je navrhován v závislosti na délce výkrmu, nastájovací a vystájovací hmotnosti, věku zvířat, množství podestýlky apod. Kapacita vany by měla být zásadně projektována na období 3 až 6 měsíců. (Uvažuje se 1cm hloubky = 1den výkrmového cyklu). Kratší perioda vyhrnování, resp. menší kapacita vany, nemůže v žádném případě splňovat podmínky pro kvalitní lože, které by zvláště v zimním období mělo splňovat všechny chovatelské předpoklady.

Tato technologie dává všechny předpoklady pro produkci vysoce kvalitního chlévského hnoje. Ten vzniká neustálým sešlapáváním denních či obdenních vrstev podestýlky s kontinuálním „obohacováním“ čerstvými výkaly a močí zvířat. Neustálým zvyšováním vrstvy hluboké podestýlky dochází k rychlejšímu průsaku tekutých složek do její spodní části, čímž je zajištěna ideální struktura lože s vysokou sušinou. Se zvyšující se vrstvou hluboké podestýlky je lože sušší a potřeba stelivové slámy tak úměrně klesá (7 kg krátce řezané slámy na DJ dokáže navázat veškerou produkci moče). Sláma by se měla nastýlat nejlépe v intervalu 2 až 3 dní (s rizikem zhoršení stavu - max. 7 dní), a to v množství 5 až 8 kg•den^-1/DJ. Přetrvávajícím problémem mnoha českých farem jsou nedostatečné zásoby kvalitní krmné a stelivové slámy! V posledních letech, především vlivem pěstování nízkostébelných odrůd obilovin, chovatelé volí i slámu olejnin (zejména řepkovou), která má však horší fyzikálně-chemické vlastnosti (vyšší lámavost a horší mechanickou odolnost, nižší nasákavost tekutin a pod.). Odkliz vysoké vrstvy hnoje bývá v chovech realizován v periodě 6 týdnů (což není optimální), až do 6 měsíců (což je nejlepší, protože se překlene kritické zimní období).

Krmiště se doporučuje situovat na jih, nebo jihovýchod. Navrhovaná šířka by měla zohledňovat rozměrové parametry používané mechanizace farmy (krmné vozy, traktory apod.). Poměr krmení 1:1,5 nebo 1:1 je závislý na délce krmného žlabu, počtu zvířat v kotci, četnosti zakrmování a přihrnování TMR v průběhu dne (viz předcházející příspěvky v N.CH  č. 8, 9 a 10).

Při výstavbě nové stáje s technologií výkrmu na hluboké podestýlce by chovatel neměl volit variantu jednoprostorových kotců, kde krmiště a lehárna plní společnou funkci (pozor na úroveň dna krmného stolu). U býků v průběhu výkrmu navíc nedochází k přirozenému obrušování paznehtní rohoviny,a to pokud nejsou k dispozici venkovní výběhy. Preferované jsou proto dvouprostorové kotce, které umožňují býkům stát alespoň po dobu příjmu krmiva na pevném krmišti. Další výhodou tohoto řešení je, že po dobu vyhrnování hnoje, může chovatel býky v krmišti uzavřít. Na nákresu 1 je příčný řez přístřeškové dvouprostorové výkrmny skotu s pevnou podlahou krmiště a lehárnou s hlubokou podestýlkou.

Nákres 1: Příčný řez dvouprostorové přístřeškové výkrmny skotu s hlubokou podestýlkou

Spádové lože s vysokou podestýlkou

Tento systém ustájení je vhodný pro farmy s menším počtem intenzivně vykrmovaného skotu (20 až 150 zvířat). V České republice je v provozu velice málo takovýchto stájí . Principem této technologie je nastýlání na vyvýšenou stranu vyspádovaného lože, kdy vlivem intenzivního sešlapávání vrstvy výkalů a krátce řezané slámy, pilin či hoblin a pohybu zvířat je tato hmota posunována, a to buď do hnojné chodby, krmiště, nebo dokonce mimo stáj na hnojiště (výkrmny býků v podhorských a horských oblastech Německa, Rakouska a Švýcarska). Ustájení spojuje výhody jak hluboké podestýlky, tak i plochého stlaného lože. K výhodám patří: 40 - 50% úspora podestýlky, a to v porovnání s hlubokou podestýlkou a plná mechanizace základních pracovních operací a produkce relativně kvalitní mrvy, resp. hnoje. K nevýhodám patří horší čistota zvířat, vyšší četnost úrazů a poranění, neklid zvířat vlivem pravidelných pracovních operací (odkliz hnoje).

Stanovení vhodného sklonu lože je ovlivněno např. hmotnostní kategorií, pohlavím, počtem a hmotností zvířat, délkou lože, strukturou a druhem podestýlkového materiálu apod. Základním pravidlem této technologie je, že čím lehčí a mladší je chovaná kategorie a čím je sláma delší, tím větší sklon je potřebný k zajištění funkce systému. Naopak, pokud je plocha lože více zatížena, nebo je menších rozměrů, lze uvažovat o sklonu nižším. Spád lože se doporučuje mezi 5 až 10 % (obvykle 5 až 7%). Je potřebné zohlednit i kategorii vykrmovaného skotu (býci vers. jalovice a krávy). Množství podestýlky se pohybuje mezi 1,5 až 4 kg•den^-1/DJ.

Stáje se spádovanými loži a s vysokou podestýlkou jsou projektovány ve dvou variantách:

• dvouprostorové kotce bývají spádované do krmiště, ze kterého musí být mrva v jednodenních až dvoudenních intervalech vyhrnovaná (nákres 2). Pokud se nastýlá na vrchol spádu, tj. vně stájového prostoru, potom je toto řešení vhodné - omezuje se mj. i prašnost. Druhou variantou (nákres 3) je, že na krmný stůl navazuje ploché přistýlané lože se spádem k hnojné chodbě. Hnojná chodba slouží v tomto případě také jako lože pro odpočinek vykrmovaných býků (podestýlka však bývá často velmi zvlhčená). Nastýlání je pak zajištěno nastýlacím vozem buď z krmiště nebo krmné chodby (pozor na prašnost prostředí!). Zásadou je, že nastýlací vůz nesmí nikdy pojíždět na šikmém loži, resp. na vrstvě podestýlky, protože by se tím zastavil přirozený posun vrstvy mrvy.
• jednoprostorové kotce jsou druhou variantou, rozšířenou zejména ve svažitých terénech podhorských a horských oblastí v německy mluvících zemích. U těchto stájí (přístřešků) je spád kotce od krmného stolu k obvodové stěně max. 4 až 5 % (viz. nákres 4). Sklon je zde nižší, protože plocha kotec slouží nejen jako lože, ale i jako krmiště. Obvodová stěna je ve své spodní části opatřena krytou štěrbinou, kterou je mrva býky “vytlačována“ na zpevněnou a odkanalizovanou hnojnou plochu (hnojiště) pod, nebo za stájí. Hnojná plocha by měla být min. 300 až 400 mm pod úrovní podlahy kotce. Nastýlání kotce bývá zajištěno z krmného stolu. (Opět, pozor na zvýšenou prašnost prostředí!). Nevýhodou této technologie je, že býci uléhají s oblibou podél nejvíce znečištěné obvodové stěny. Hrozí zvýšené nálety much ze sousedního hnojiště!

Nákres 2: Příčný řez dvouprostorové přístřeškové výkrmny skotu s klasickým řešením spádového lože

Nákres 3: Příčný řez hybridního řešení technologie ustájení na hluboké podestýlce a spádového lože spojeného s krmištěm

Nákres 4: Příčný řez ustájení na šikmém (spádovém) loži se sklonem k hnojišti podél obvodové stěny objektu

Tabulka 2: základní parametry spádovaného lože s vysokou podestýlkou

hmotnostní kategorie v kg	*min. plocha kotce na kus v m2	plocha nastýlaného lože na ks v m2	šířka krmného místa na ks v mm	min. šířka průjezdného krmiště v mm	hloubka nastýlaného dvouprost. kotce v mm	hloubka nastýlaného jednoprostor. kotce v mm
Do 200	1,8	1,3	450	2500	2500	3700
Do 350	3,2	1,8	550		3000	4500
Do 500	4,5	2,5	680		3500	5000
Nad 500	5,6	3,0	720		4000	5500

* Vyhláška o min. standardech, kdy na 100 kg ž.hm. musí u býků být počítáno s plochou 0,9 m². Pokud je společně ustájeno více než 25 býků ve skupině, pak se plocha zvětšuje o 30 %.

Praktická zkušenost z experimentální výkrmny skotu v Uhříněvsi z 90let byla jednoznačná. Oproti býkům v protějších  boxových  kotcích, býci na šikmém loži měli nižší přírůstky, vyšší ztráty, vyšší stupeň znečištění a vzájemné agresivity.

V porovnání s ustájením býků na roštech, ale výzkumníci z německého zemědělského centra v Bad Sassendorfu zjistili, že u býků ustájených na spádovém loži bylo dosahováno lepších přírůstků (v průměru o 7,2 % - necelých 100 g/ks), nižšího protučnění a lepšího zatřídění býků dle systému EUROP.

Ploché přistýlané kotce

Ploché přistýlané kotce jsou specifickým způsobem ustájení ojedinělým v Evropě. Často jde o rekonstrukce typizovaných vazných stájí, zejména K 94 a K 174 (176) apod. Vnitřní prostor stáje s rovnou podlahou, sloužící výhradně jako lehárna je příčně rozdělen kotcovými zábranami na sekce. Na podélnou obvodovou stěnu stáje, která je opatřena samostatnými průchody ze sekcí, navazuje buď zastřešené krmiště s krmnou chodbou, nebo přístřešek s krytým krmištěm a žlabem. Rozměrové parametry krmiště a krmné chodby, včetně plochy kotců jsou totožné s požadavky na výše popsané systémy ustájení (0,9 m²/ 100 kg. ž. hm.). K nevýhodám jednoznačně patří vyšší spotřeba pracovního času, náročnější nastýlání, kratší interval v odstraňování hnoje ze stáje, zvýšené riziko poranění zvířaty apod. Úroveň welfare je velice nízká. Proto autoři tohoto příspěvku si dovolují poradit: zásadně tuto technologii nevolit!

Obr. 3: Rekonstruovaná stáj s krytým krmištěm a žlabem – ploché přistýlané kotce

Závěr

Seriál, který byl autory publikován v předchozích dílech, měl za cíl stručně seznámit chovatele, studenty a další zájemce s různými variantami ustájení býků ve výkrmu, včetně popisu  jejich kladů a záporů. Nejrozšířenější je na našem území jednoznačně výkrm býků na hluboké podestýlce a plochém přistýlaném loži. Společně se spádovanými loži a stlanými boxovými loži je možné tyto systémy využívat, nejen pro intenzivní výkrm dojených plemen skotu, ale také pro ustájení masného skotu, ať již v konvečním nebo ekologickém režimu (při splnění dalších specifických zákonných požadavků). Variant a modifikací jednotlivých způsobů ustájení je nespočet. Konkrétní návrhy vždy vychází z velikosti farmy, produkčního zaměření, klimatických podmínek, krmivové základny a v neposlední řadě finančních možností samotného chovatele. V budoucnosti by mohlo dojít v podmínkách České republiky k většímu rozšíření zejména přístřeškových stájí, které jsou vhodné především pro menší a střední farmy. U farem s velkým počtem vykrmovaných zvířat bude i nadále trend velkokapacitních stájí s dostatečnou kubaturou, dobrými světelnými podmínkami a komfortním ustájením. Vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci farem, budou také mnohé podniky přistupovat k rekonstrukcím starých typizovaných stájí apod. Zde je nutné zvážit všechny klady a zápory. Nikoliv vždy je rekonstrukce levnější oproti  výstavbě nové výkrmny. Nutná je ale vždy vize farmáře a jasné stanovení cílů, kterých chce u vykrmovaného skotu v budoucnu dosáhnout.

Z návštěv mnoha farem, které autoři tohoto příspěvku v průběhu celého roku absolvují, lze konstatovat, že nejvyšší pozornost je v současnosti věnovaná v chovech dojeného skotu , mnohdy „jedině a pouze“ kategorii dojnic. Ostatní kategorie jsou pak v dalekém odstupu. Především kategorie vykrmovaných býků je mnohdy v řadě chovů brána pouze jako „doběrná“ kategorie, a to bohužel se všemi negativními důsledky. Příležitostně bude tento seriál doplněn o možnost rekonstrukce celoroštových stájí na kombiboxové ustájení, které se velice osvědčilo!

© 2024 Agroporadenstvo.sk | Vytvoril a prevádzkuje: Inštitút znalostného pôdohospodárstva a inovácií | Valid XHTML | CSS
Úvod |  Mapa stránok |  Novinky e-mailom |  Vyhlásenie o prístupnosti