Úvod / Informácie / Rastlinná výroba / Vinič a víno

Hnojení vinic po výsadbě – 1. část

28-09-2016
doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D.; prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc. | petr.skarpa@mendelu.cz
Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Po výsadbě vinic a úpravě půdních vlastností před jejich založením je potřeba se v dalších letech zaměřit na postupné zvyšování výkonnosti vinic až do jejich plné plodnosti. Zásahy spojené s výživou plodících vinohradů se, podobně jako před výsadbou, opírají o agrochemické rozbory půdy doplněné rozbory rostlinné hmoty (listů, řapíků listů).

Během plodnosti vinic je třeba optimalizovat půdní reakci, zabezpečit dostatečný přísun organické hmoty a přístupných živin (makro i mikrobiogenních prvků) jejichž potřeba vychází z bilanční metody.

Udržování půdní reakce

Optimální hodnota půdní reakce pro révu se pohybuje v intervalu 6,5 – 7,2, tedy v kategorii neutrální. Výměnná půdní kyselost (pH/CaCl2) v tomto rozmezí zabezpečuje dobrou přijatelnost živin a vytváří vhodné podmínky pro přeměnu půdní organické hmoty.

V podmínkách Slovenska je podle posledního uzavřeného cyklu ASP z let 2006 – 2011 ve vinicích podíl kyselých půd na úrovni 6,3 %, slabě kyselých 25,9 %, neutrálních 30,3 % a alkalických půd 37,5 %. Je tedy patrné, že potřeba vápnění, která udává množství CaO v t/ha nezbytné pro úpravu výměnného pH, se týká více než 30 % výměry vinic. Dávky vápenatých hmot, mezi kterými lze doporučit hnojiva především s CaCO3 formou vápníku (vápenec nebo dolomitický vápenec), doporučuje tabulka 1.

Tab. 1: Potřeba vápnění vinic (ASP)

Lehká půda
Středně těžká půda
Těžká půda
do 4,5
0,60
do 4,5
1,00
do 4,5
1,30
4,6-5,0
0,45
4,6-5,0
0,70
4,6-5,0
0,90
5,1-5,5
0,30
5,1-5,5
0,50
5,1-5,5
0,60
5,6-6,0
0,20
5,6-6,5
0,30
5,6-6,5
0,40
 
6,6-6,9
0,20

Organická hmota

Během životnosti vinice bychom neměli opomíjet hnojení organickými hnojivy. Zavedení 3 – 4 letého cyklu organického hnojení je vhodné v druhém roce po výsadě vinice. Z organických hnojiv použijeme chlévský hnůj v dávce 30 - 40 t/ha zapraveným v meziřadí nejlépe na podzim. V souvislosti s poklesem chovu hospodářských zvířat a úměrně tomu snižující produkcí klasických stájových hnojiv je možné využít komposty (vermikomposty), popř. slámu.

Mezi další vhodné způsoby dodání organické hmoty do půdy je zařazení pěstování zeleného hnojení. Tento způsob hnojení je vhodné realizovat v každém druhém meziřadí, které se střídá s meziřadím zatravněným umožňujícím celoroční vjezd techniky do vinice. Mezi vhodné plodiny, které lze využít k tomuto účelu patří rostliny čeledi bobovitých (vikvovitých) a brukvovitých, nebo jejich směsky. Jejich předností je vysoká produkce nadzemní i podzemní biomasy, v případě bobovitých i schopnosti poutat vzdušný N. Je možné využít ozimé i jarní formy, v závislosti na době setí. Ta se určuje zejména s ohledem na klimatický region (ve vztahu k srážkám). Zejména při letních výsevech se zvyšuje riziko špatného vývoje porostu v aridních oblastech, nebo v případě suchého počasí. Jarní výsev provedeme co nejdříve, tak aby byla plodina (směska) určená k zel. hnojení zapravena do půdy před květem révy, která má v tomto období poměrně vysoké nároky na živiny a vodu a aby nedocházelo k případné nežádoucí konkurenci mezi nimi. K podzimnímu výsevu je vhodné využít formy ozimé. Plodiny určené k zelenému hnojení se zapravují do půdy v době maximální tvorby nadzemní hmoty, tedy v období před jejich květem až po mléčnou zralost. Zapravení zeleného hmoty pomocí diskových pluhů nebo rotavátorů předchází její poválení.

Další možností, jak dodat do půdy organickou hmotu, je ozelenění vinic (obr. 1). Jedná se o využití druhově bohatých směsí vysetých, nejlépe ob jedno meziřadí. Účelů ozelenění je více a patří mezi ně: dodání organické hmoty do půdy, zlepšení půdní struktury, zvýšení biologické aktivity půdy, zvýšení biodiverzity vinic, ochrana před erozí a utužením kolejových řádků aj. Jak již bylo uvedeno, směs pro ozelenění meziřadí vinic by měla být druhově bohatá a měla by obsahovat rostlinné druhy z různých čeledí. Je vhodné zařazovat dusík poutající bobovité rostliny, trávy a bohatě kvetoucí byliny, pomalu a rychle klíčící druhy, dále středně a bujněji rostoucí rostliny. S ohledem na dodání org. hmoty kořenovým systémem by alespoň polovina druhů měla být hluboce kořenící. Její složení by mělo být přizpůsobeno času a účelu výsevu a danému stanovišti. V ČR v rámci nařízení vlády č. 75/2015 Sb., je žadatel o zařazení do agroenvironmentálně-klimatických opatření povinen v podopatření integrované produkce révy vinné založit nejpozději ve třetím roce trvání závazku minimálně v každém druhém meziřadí porost směsí osiva složeného z: minimálně 5 druhů bobovitých (s hmotnostním poměrem osiva ve směsi na úrovni 50 – 70 %), min. 2 druhů lipnicovitých (10 %) a min. 3 druhů ostatních dvouděložných (20-40 %) druhů rostlin. Mezi doporučené druhy použitelné ve směsi řadíme vikev, vičenec, jetel (luční, nachový, plazivý), tolice, štírovník, kostřavy (červená, ovčí), lipnice, pohanku, svazenku, hořčici, aj. Uvedené směsi nejsou do půdy zapravovány (jako tomu bylo v případě zeleného hnojení), ale v meziřadí jsou ošetřovány formou sečení, mulčování popř. válením. Jejich ošetřování uvedeným způsobem je nutné ve vztahu k omezení možného negativního konkurenčního působení k révě.

Obr. 1: Využití více druhových směsí k ozelenění vinic

Obr. 1: Využití více druhových směsí k ozelenění vinic
(foto Škarpa)

Hnojení minerálními hnojivy

Potřeba fosforu na tvorbu 10 t hroznů a tomu odpovídajícímu množství réví a listů se pohybuje kolem 10 kg P, přičemž doporučené dávky u mladých vinic se postupně zvyšují, jak uvádí tabulka 2.

Tab. 2: Hnojení mladých vinic fosforem a draslíkem (Fecenko, Ložek, 2000)

Rok po výsadbě
Dávky živin v hnojivech
P
K
1.
20
40
2.
25
55
3.
30
85
4.
35
125

U plodících vinic hraje důležitou úlohu při určení dávky fosforečných hnojiv produkční intenzita vinic. Podle výše dosažitelného výnosu, ve vztahu k stáří vinic a půdním podmínkám stanoviště lze rozdělit vinice s:

  1. produkcí do 1O t hroznů/ha – mladé nebo přestárlé vinice, mělké půdy, aridní oblasti
  2. produkcí dosahující 15 t hroznů/ha – vinice na kvalitních půdách s výnosnými odrůdami, lokality s rovnoměrně rozloženými srážkami
  3. produkcí přesahující 15 t hroznů/ha – vinice na hlubokých půdách se závlahou

Na základě dosažitelného výnosu je tedy možné hnojit vinice doporučenými dávkami základních živin každoročně (tab. 3), nebo do zásoby (tab. 4).

Tab. 3: Dávky živin pro plodící vinice dle produkční intenzity (Hubáčková, 1996)

Produkční intenzita
Roční dávky živin
P
K
Mg
1. do 10 t/ha
35
135
20
2. do 15 t/ha
45
165
25
3. nad 15 t/ha
55
195
30

Tab. 4: Zásobní dávky živin na 3 roky dle produkční intenzity (Fecenko, Ložek 2000)

Produkční intenzita
Roční dávky živin
P
K
Mg
1. do 10 t/ha
70
200
30
2. do 15 t/ha
95
300
36
3. nad 15 t/ha
125
385
42

Hnojení fosforem vynecháváme v případech, kdy půda byla dostatečně zásobená touto živinou před založením vinice (viz SaV č. 2/2016, str. 28-29). U vinic, kde k dosycení jeho zásoby před výsadbou nedošlo, je možné k určení potřeby hnojení a jeho dávky využít rozbory půdy (stanovení zásoby P v půdě v rámci ASP). Hnojení provádíme na půdách s jeho nízkou až dobrou zásobou, jak ukazuje tabulka 5.

Tab. 5: Dávky fosforu, draslíku a hořčíku u plodících vinic (Trávník et al. 2000).

Obsah živin
Dávka fosforu kg/ha
Dávka draslíku kg/ha
Dávka hořčíku kg/ha
P2O5
P
K2O
K
MgO
Mg
Nízký
80–150
35-65
150-200
125-166
80-120
48-72
Vyhovující
60–100
26-44
100-150
83-125
50-80
30-48
Dobrý
40-80
17-35
80-120
66-97
30-50
18-30
vysoký
0
0
0
0
0
0

Spodní hranice rozpětí odpovídá půdám lehčím, horní hranice půdám těžším.

V důsledku vysoké chemické sorpce fosforu, která významně omezuje jeho pohyb v půdě, je povrchová aplikace fosforu málo účinná. V případě potřeby hnojení fosforem v průběhu vegetace je tedy doporučeno, v závislosti na již výše zmíněný fakt, fosfor zapravit do kořenové zóny pěstovaných kultur. Fosforečná hnojiva je vhodné aplikovat na podzim, pokud možno v kombinaci s organickými hnojivy. Pozitivní efekt hnojení fosforem můžeme očekávat rovněž při jeho aplikaci na zatravněné meziřadí, kde část fosforu přijímá travní porost. Po jeho seči se fosfor uvolňuje mineralizací a obohacuje půdní profil. Další z možností je aplikace kapalných (NP, PK soly) nebo rozpuštěných fosforečných hnojiv (výluh superfosfátů nebo Amofosu) injektáží nebo aplikace tuhých a kapalných P hnojiv pomocí hloubkového kypření, což je však finančně nákladné.

V suchém počasí je pak možné ve vinicích s nízkou nebo vyhovující zásobou P využít i mimokořenovou výživu fosforem (kapalná vícesložková hnojiva), nejlépe několikrát opakovanou (3 – 4 postřiky). Efektivita hnojení fosforem na list je však poměrně nízká.

Pro kontrolu výživného stavu révy fosforem nám slouží anorganické rozbory listů (popřípadě řapíků listů) révy. Obsah fosforu v listech révy vinné (list odebraný naproti květenství) by se měl pohybovat v období květu v rozmezí 0,20 – 0,24 %, v období zaměkávání bobulí v intervalu 1,50 – 2,00 % abs. sušiny. K vyhodnocení výživného stavu rostlin je možné použít také rozbor řapíků listů. Tato metoda je pracnější, výsledky chemických analýz však přesnější (menší zatížení chybou v důsledku chemické ochrany a listové výživy). Rozbory řapíků vyhodnocujeme dle níže uvedené tabulky 6.

Tab. 6: Obsahy živin v řapících listů v % abs. suš. (kvetení – zaměkávání bobulí)

Živina

Obsah nízký

Obsah optimální

Obsah vysoký

Fosfor (P)

< 0,06

0,15-0,40

> 0,8

Draslík (K)

< 0,6

1,0-2,5

> 4,5

Vápník (Ca)

< 0,75

1,0-3,0

> 3,5

Hořčík (Mg)

< 0,35

0,5-1,3

> 1,5

Podobně jako u fosforu postupujeme při optimalizaci hnojení draslíkem a hořčíkem. Množství těchto živin odčerpaných porostem révy při výnosu 10 t hroznů včetně vegetativních částí keře se pohybuje v rozmezí 60 – 80 kg K a cca 10 kg Mg.

Pro vysokou citlivost mladých výsadeb na zasolení je při hnojení vinic po výsadbě nutné zamezit nadměrnému zvýšení koncentrace živin v půdní roztoku. Minerální hnojiva (P, K, Mg) z tohoto důvodu není vhodné aplikovat v těsné blízkosti kmínků. Z draselných hnojiv upřednostňujeme draselná hnojiva se síranové formy hnojiv (síran draselný, Patentkali), mezi vhodná hořečnatá hnojiva lze zařadit ESTA Kieserit a Hořkou sůl. Pokud je použita draselná sůl měla by být aplikovaná na podzim pro vyplavení přebytečného chlóru. Doporučené dávky draslíku u mladých vinic uvádí tabulka 2.

Podobně jako u fosforu upřesníme dávky draselných a hořečnatých hnojiv podle výnosové úrovně sadu se zohledněním skupiny půdního druhu (tab. 3 a 4) nebo na základě jejich zjištěné zásoby v půdě, jak uvádí tabulka 5. Při hodnocení jejich obsahu v půdě bereme v úvahu rovněž vzájemný poměr mezi K a Mg. Ten by, ve vztahu k eliminaci obecně známého antagonismu mezi těmito kationty, měl být na úrovni do 1,6 při hmotnostním vyjádření, přičemž v sorpčním komplexu má hořčík zaujímat 3x větší část než draslík a jeho podíl by neměl klesnout pod 2 díly. Jak již bylo uvedeno v příspěvku (viz SaV č. 2/2016, str. 28-29) úpravu zásoby kationtů v půdě (K, Mg, popř. Ca) lze provést i na základě stanovení kationtové výměnné kapacity půd (KVK).

Výživný stav draslíkem a hořčíkem lze zkontrolovat pomocí rozborů rostlin. Jejich množství v listech by se mělo v době kvetení pohybovat u K mezi 1,2–1,4 % a u Mg v rozmezí 0,2–0,4 % v poměru K:Mg v intervalu 2,5-5,5. V období zaměkávání jsou optimální obsahy K na úrovni 1,1-1,4 % a Mg 0,3-0,5 %.

Použitá literatura dostupná u autorů článku