Úvod / Informácie / Rastlinná výroba / Olejniny

Mimokořenová výživa máku setého

23-03-2016
1prof. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D.; 2Ing. Jiří Dostál, CSc. | tomas.losak@mendelu.cz
1Mendelova univerzita v Brně; 2AGROEKO Žamberk s.r.o.

Adekvátní a harmonická výživa a hnojení máku je nezbytnou součástí jeho pěstitelské technologie. Výnos 1 t semene a odpovídajícího množství makoviny odčerpá v průměru podle Edelbauer a Stangel (1993) 70 kg dusíku, 26 kg fosforu (60 kg P2O5), 90 kg draslíku (108 kg K2O), 79 kg vápníku (111 kg CaO), 15 kg hořčíku (25 kg MgO), 0,11 kg bóru (B), 0,2 kg zinku (Zn) a 0,34 kg manganu (Mn). Podle údajů Richtera a Lošáka (2004) odčerpá také 18 kg síry. Při intenzivních technologiích pěstování máku bychom měli zajistit obsah pohotových živin odpovídající výnosu 2 t semene na ha.

V případě makrobiogenních prvků (N, P, K, Ca, Mg, S) je základem aplikace živin (hnojiv) do půdy s následným příjmem přes kořenový systém z důvodu jejich vysokých potřeb rostlinami máku (desítky až stovky kg na ha). Mimokořenová výživa je v tomto případě pouze doplňkovým zdrojem živin. Z vlastních zkušeností můžeme doporučit aplikaci hořčíku ve fázi listové růžice 5% roztokem hořké soli (síranu hořečnatého). V případě mikrobiogenních = stopových prvků (B, Zn, Mn, Cu, Fe, Mo) upřednostňujeme mimokořenovou výživu, protože při (často opakovaném) použití nízkoprocentních roztoků aplikovaných na nadzemní části rostlin máku je možno pokrýt celou potřebu rostlin máku (stovky gramů na ha) na tyto mikroživiny.

Z pohledu výživného stavu a tvorby výnosových prvků je pro výnos semene rozhodující fáze listové růžice až stonkování. Do fáze tvorby malých květních poupat je potřeba zajistit i dobrý obsah bóru a zinku v rostlinách, konkrétně 30-50 mg/kg sušiny celých rostlin máku.

Bór je nutný pro metabolismus cukrů a pro jejich transport v rostlině. Napomáhá rovněž lepšímu využití vápníku a je důležitý i pro syntézu bílkovin a cytokininů (fytohormonů) v rostlině. Zasahuje také do procesu opylování a tím i do výnosu semen. Při nedostatku bóru jsou zasažena dělivá pletiva růstového vrcholu, který postupně nekrotizuje až úplně odumírá. Na horních listech se objevuje chloróza a netvoří se květní pupeny.

I když obsah bóru v půdě kolísá podle půdního druhu, přístupnost pro rostlinu je výrazně ovlivněná půdní kyselostí. Snížená rozpustnost této živiny je častá na půdách zásaditějších nebo po provedeném vápnění a při déletrvajícím suchu zvláště v počátečním období růstu. Nedostatek bóru se u rostlin může projevit také za nižších teplot a na neprovzdušněných půdách.

V rostlině se při optimálním obsahu bóru zvyšuje transport cukrů a pozitivně je ovlivňován metabolismus fosforu v listech. Jeho dlouhodobý nedostatek vede ke kumulaci fenolických sloučenin a ke zvyšování hladiny auxinů, což se projevuje nekrózami vegetačního vrcholu. Pro zabezpečení rostlin máku bórem se osvědčila mimokořenová výživa od fáze 6 pravých listů v dávce 200-250 g B/ha (množství postřikové kapaliny alespoň 300 l/ha), která umožňuje do 5 hod po provedené aplikaci přijmout rostlinami cca 50 % B  z aplikovaného roztoku. Vzhledem k tomu, že bór je středně mobilní živinou v rostlině, je vhodné aplikaci B opakovat, zvláště pokud budou trvat zhoršené podmínky pro jeho příjem rostlinami. Opakovanou mimokořenovou výživu bórem doporučujeme realizovat ve fázi listové růžice (až stonkování). Pozitivní vliv bóru (již 150 g B/ha ve fázi 6 listů) na mák dokumentuje tab. 1.

Tab.1: Vliv bóru na jeho obsah v rostlinách v dlouživém růstu, výnos semene a obsah morfinu v makovině (odrůda Opál)

Rok
Vari-anta
DC 41
Výnos semene
Obsah morfinu
Sušina rost.g
B
mg/kg
t/ha
Rel.%
%
Rel.%
I.
NPK
5,56
42
1,88
100
0,38
100
NPK+B
6,64
82
2,07
110,1
0,44
115,8
II.
NPK
2,01
34
1,69
100
0,76
100
NPK+B
3,76
44
1,76
104,1
0,81
106,6

Výsledky prokazují, že po aplikaci bóru se zvýšila jak hmotnost rostlin, tak i obsah B v sušině a to minimálně o 20 % a to se projevilo při optimálním obsahu všech ostatních živin zvýšením výnosu o 4 – 10 %. Obecně vyšších výnosů semene máku bylo v našich víceletých experimentech s mimokořenovou výživou dosaženo, když byly rostliny vystaveny různým stresovým situacím, především nedostatku srážek (suchu). V závislosti na počasí v době dozrávání máku se zvýšil i relativní obsah morfinu v makovině o 6,6 – 15,8 %, ovšem z hlediska víceletých průměrných výsledků z řady polních či nádobových experimentů se ukazuje efekt hnojení bórem (i zinkem) na nárůst obsahu morfinu v makovině většinou jako neprůkazný. Obsah morfinu v makovině je primárně determinován geneticky (odrůdou), přičemž může být částečně stimulován vyššími dávkami dusíku.

Z hnojiv k doplnění bóru můžeme použít vedle kyseliny borité a boraxu dobře rozpustná listová hnojiva s bórem jako např.: Wuxal Sus Boron (7 % B),YARA VITA Bor (150 g B/l), SULFIKA SB (5 % B), SULFIKA SBZn (5 % B, 2 % Zn), BOROSOL (150 g B/l), ROSABOR (150 g B/l), BOROSAN Forte (11 % B), Bór 150 (150 g B/l), CAMPOFORT Speciál B (vedle N, Mg, S obsahuje 18gB/l), Fortestim-beta (vedle N, Mg, S obsahuje 13 g B/l), AGRISULFOBOR (B vázaný v bóretanolamínovém a glycerolovém komplexu), Folibor (komplexně vázaný 50 g B/l) aj.

Zinek je nezbytnou součástí celé řady enzymů a vedle toho je důležitým aktivátorem četných reakcí. Dále je nepostradatelný pro tvorbu růstových látek, které podmiňují dlouživý růst rostlin. U máku zinek pozitivně ovlivňuje vznik pylových tetrád a tím přispívá k lepšímu opylení a tvorbě semene.

Obr. 1

V prípade zásadného nedostatku zinku v pôde či v rastlinách je vhodné začať s prvou aplikáciou už vo fáze listovej ružice

Rovněž jeho příjem je závislý na půdní kyselosti. Značně omezený je jeho pohyb v půdách neutrálních, které mají současně vysoký obsah fosforu a je-li delší dobu sucho. U máku prokázal jeho nezbytnost Schreier (2001), který doporučuje aplikovat Zn formou mimokořenové výživy ve fázi pylových tetrád poupat, u nichž nevybarvené květní lístky jsou na úrovni vrcholů tyčinek. Těsně před touto fází, tedy ve stonkování (dlouživém růstu) aplikujeme 300-400 g Zn/ha. V případě zásadního nedostatku Zn v půdě či rostlinách je vhodné začínat s první aplikací již ve fázi listové růžice. Zinek je rostlinami absorbován do 24 hod. a v rostlinách je středně mobilní. Z hnojiv doporučujeme použít  hnojiva pouze s jedním mikroelementem nebo kapalná listová hnojiva obsahující i další makrobiogenní prvky, které mohou stimulovat růst rostlin. Z celé řady hnojiv na trhu lze např. použít: Nitrozink (5 % Zn), Zinran (50 % Zn), FUMAG NK-Zn (10 % Zn), ZINKOSOL Forte (11 % Zn), YARA VITA Zintrac (700 g Zn/l), Zinek 120 (56 g S a 120 g Zn/l),CAMPOFORT Speciál Zn (vedle N, Mg, S obsahuje 12 g Zn/l), Fortestim- alfa (vedle N, Mg, S, obsahuje 7g Zn/l) aj.

Mák má také značné nároky na mangan, železo a molybden. Ukazuje se na základě chemických analýz, že jejich obsah v rostlinách je zpravidla na dostatečné úrovni a poruchy způsobené jejich nedostatkem dosud nebyly v dostupné literatuře zaznamenány.

Na našem trhu, resp. v registru hnojiv je celá řada hnojiv, která jsou vhodná k mimokořenové aplikaci, přičemž účinnější jsou hnojiva se stopovými prvky v chelátových vazbách (větší průnik do listů a rychlejší využití v rostlinách až do centra metabolického zhodnocení, dlouhodobější působení hnojiva, často menší smyv deštěm). Proto hnojiva s chelátovou formou mikroprvků (zejména cheláty s menší velikostí molekuly) umožňují nižší dávky mikroprvku a aplikaci soustředit zpravidla jen na jedno období, to na období největšího uplatnění mikroprvku pro rostlinu.

Pokud jsou používána hnojiva s iontovými vazbami stopových prvků, doporučujeme volit dávky vyšší (tj. k horní hranici uvedeného rozmezí), nebo celkovou dávku rozdělit na dvě dílčí.

Závěr: Bór a zinek jsou dva rozhodující stopové prvky ve výživě a hnojení máku. Mimokořenovou aplikaci bóru doporučujeme od fáze 6 pravých listů v dávce 200-250 g B/ha. Ve fázi stonkování = dlouživého růstu aplikujeme 300-400 g Zn/ha. Za dobrý obsah bóru a zinku v sušině celé nadzemní biomasy rostlin ve fázi listové růžice až stonkování považujeme 30-50 mg/kg. Při harmonické výživě ostatními živinami můžeme po mimokořenové výživě B a Zn očekávat nárůst výnosu semene v průměru do 10 %, případě sucha i více.

Použitá literatura je k dispozici u autorů.