Úvod / Pôdohospodárstvo podľa tém / Rastlinná výroba / Okopaniny

Výsledky porovnání konvenční a ekologické technologie pěstování brambor v České republice v letech 2010 – 2014

10-06-2015
Čížek, M.; Svobodová, A. | [email protected]
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod

Technologie pěstování brambor v České republice prošla v posledních letech bouřlivým rozvojem. Vedle klasické, konvenční technologie, zahrnující i mechanickou kultivaci v průběhu vegetace, se v ČR v devadesátých letech minulého století rozšířila i technologie odkamenění půd před sázením brambor, která zahrnuje rýhování pozemků a vlastní odstranění kamenů a hrud (separaci). V současné době je tato technologie standardem při pěstování ostatních konzumních brambor včetně sadby. V ekologickém režimu hospodaření jsou jednotlivá pěstitelská opatření v podstatě totožná s konvenčním systémem pěstování, absence prostředků chemické ochrany rostlin a minerálních hnojiv však musí být vyvážena volbou příslušných opatření, vytvářejících vyhovující prostředí pro růst a vývoj rostlin bramboru. Na organických (ekologických) farmách je možné využít při ochraně proti plísni bramboru přípravky na bázi mědi. Přemnožení mandelinky bramborové, jako hlavního škůdce ekobrambor, lze zabránit střídáním plodin v osevním postupu. Na malých plochách lze porost ošetřit ručním sběrem brouků a larev, na větších pomocí speciálního sběracího zařízení. Přemnoží-li se populace mandelinky, v časné době růstu rostlin, může být aplikován přípravek bacillus thuringiensis var. tenebrionis. Ekonomiku pěstování brambor je nezbytné hodnotit v delším časovém období (nejméně tři roky). Každý rok je situace jiná, zejména z pohledu dosažených výnosů, celkové produkce brambor, realizačních cen, nákladovosti výroby apod. Podle Statistického šetření ekologického zemědělství UZEI z roku 2009 u brambor výnos v ekologickém zemědělství dosahuje zhruba 80 % výnosu konvenčního. Z Výběrového šetření o nákladovosti zemědělských výrobků v síti FADN CZ z období 2001 – 2004 vyplývá, že průměrné realizační ceny brambor na ekofarmách byly ve sledovaném období vyšší o 1,91 Kč/kg v porovnání s konvenční technologií.  Náklady na tunu hlavního výrobku byly dle stejného zdroje o 38 % nižší u konvenční technologie v porovnání s ekologickou technologií pěstování brambor.

Cílem studie Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě bylo porovnat jednotlivé technologie pěstování brambor jak z pohledu tržních výkonů, tedy realizace produkce, tak z pohledu nákladovosti výroby. Vyhodnoceno bylo pěstování brambor na 9 farmách s konvenční technologií (KT) pěstování a pěstování brambor v ekologickém režimu hospodaření na čtyřech ekologických farmách v pětiletém období 2010 až 2014. Průměrná výměra pěstovaných brambor byla u KT 148,5 ha, u EZ 1,2 ha. Pomocí ekonomické analýzy hospodaření farem byly technologie pěstování brambor ekonomicky zhodnoceny a porovnány. U obou technologií pěstování brambor byla použita metoda kalkulace příspěvku na úhradu (Gross Margin). U konvenční technologie pěstování brambor byly brambory téměř výhradně pěstovány v odkameněných hrůbcích (využita technologie záhonového odkameňování). U ekologického režimu hospodaření byly brambory pěstovány na menších plochách klasickou technologií se zařazením plné mechanické kultivace (systém vláčení a proorávek prováděných po sobě v určitém časovém sledu) a hnojení statkovými hnojivy přímo k bramborám. Ekologická technologie je však z pohledu jejího rozšíření v České republice marginální (podíl na celkové ploše brambor v ČR v období 2010 – 2013 pouze 0,97 %, na celkové produkci 0,47 %).       

Ekonomické porovnání obou technologií pěstování brambor uvádějí Tab. 1 - 3 a Obr. 1 - 3.

Tab. 1: Porovnání technologií pěstování brambor v období 2010 - 2014

 
KT
EZ
Rozdíl
Výnos brambor t/ha
28,85
16,45
-12,40
Realizační cena Kč/t
3 801
7 772
+ 3 971
Celkem Kč/ha (včetně dotací)
117 435
133 455
+ 16 020
Celkem Kč/t (včetně dotací)
4 132
8 143
  • 83
Spotřeba sadby (Kč/ha)
22 687
25 802
+ 3115
Spotřeba hnojiv (Kč/ha)
10 566
4 911
  • 5 654
Spotřeba přípravků ochrany rostlin (Kč/ha)
10 795
510
  • 10 285
Variabilní náklady na techniku (Kč/ha)
9 782
8 152
  • 1 630
Služby od cizích (Kč/ha)
4 631
6 227

+ 1 597

Osobní náklady (Kč/ha)
12 616
25 876
+ 13 259
Ostatní přímé náklady (Kč/ha)
10 045
1 310
  • 8 735
Variabilní náklady celkem (Kč/ha)
81 121
72 787
  • 8 333
Fixní a režijní náklady (Kč/ha)
12 429
9 770
  • 2 660
Úplné vlastní náklady (ÚVN, Kč/ha)
93 550
82 557
  • 10 993
Úplné vlastní náklady (ÚVN, Kč/t)
3 264
5 105
+ 1 840
Bilance tržeb a nákladů (Kč/t, bez dotace)
537
2 667
+ 2 130
Míra rentability výroby (bez dotace)
16,4 %
52,2 %
+35,8 %

Tab. 2: Kultivační zásahy a variabilní náklady na techniku (KT)

Operace
Kč/ha
Střední orba a podmítka brambořiště
1018,5
Smykování a vláčení
55,7
Kypření půdy
26,1
Rýhování
723,1
Separace hrud a kamenů
2131,9
Sázení, doprava a nakládka sadby
1637,8
Hnojení minerálními hnojivy
205,8
Chemická ochrana
1463,0
Proorávka a vláčení
8,0
Sklizeň brambor
1322,9
Doprava brambor
1892,2
Celkem
10485,0

Tab. 3: Kultivační zásahy a variabilní náklady na techniku (ET)

Operace
Kč/ha
Nakládka chlévského hnoje
518,1
Aplikace chlévského hnoje
381,9
Střední orba
932,9
Smykování a vláčení
36,9
Kypření půdy
373,2
Sázení brambor
818,2
Vláčení brambor
213,9
Válení brambor
69,8
Proorávka, plečkování
662,4
Postřik
15,3
Sklizeň brambor
2506,7
Doprava brambor
2371,2
Celkem
8866,9

Výnos hlíz byl statisticky průkazně vyšší u konvenční technologie v porovnání s ekologickou technologií (Obr. 1). Průměrný výnos brambor na ekofarmách byl o 45,4 % nižší (16,5 t/ha) oproti konvenční technologii. Na konvenčních farmách výnos kolísal v rozmezí 25,57 – 32,17 t/ha, v ekologickém zemědělství se výnos pohyboval v širokém rozsahu 11,63 – 21,87 t/ha.

Obr. 1: Porovnání průměrných hektarových výnosů (t/ha)

Obr. 1: Porovnání průměrných hektarových výnosů (t/ha)

Zcela opačná situace byla u průměrné realizační ceny – u EZ 7,77 Kč/kg brambor, u KT 3,80 Kč/kg. Znamená to, že cena ekologických brambor byla 2,06 x vyšší. Průměrné realizační ceny byly statisticky vysoce průkazně vyšší u ekologické technologie pěstování oproti technologii konvenční (Obr. 2). Tržní výkony na t brambor (včetně provozních dotací) byly vyšší u EZ (8 143 Kč/t), u konvenční technologie pouze 4 132 Kč/t.

Obr. 2: Porovnání průměrných realizačních cen (Kč/t)

Obr. 2: Porovnání průměrných realizačních cen (Kč/t)

Z nákladových položek je hlavní položkou spotřeba sadby (nakoupené a vlastní) – v této položce jsou obě technologie srovnatelné (Tab. 1). Největší rozdíl ve prospěch EZ byl v nákladech na hnojiva a prostředky chemické ochrany rostlin (úspora 15 939 Kč/ha). U EZ však byly vykázány více než dvojnásobné osobní náklady (25 876 Kč/ha) oproti konvenční technologii (12 616 Kč/ha). Zajímavé je i porovnání nákladů na provoz vlastní mechanizace, popřípadě využití služeb od cizích. Náklady na provoz vlastní mechanizace byly vyšší u KT (o 20 %), využití služeb od cizích u EZ (6 227 Kč/ha - práce brigádníků, skladování, aplikace organických hnojiv apod). Variabilní náklady celkem na ha brambor byly vyšší u konvenční technologie o 8 333 Kč (11,4 %). Úplné vlastní náklady na ha brambor byly opět vyšší u KT (93 550 Kč), u EZ 82 557 Kč. Naopak úplné vlastní náklady na t brambor, jako rozhodující nákladový ukazatel, byly jednoznačně vyšší u EZ (5 105 Kč/t), u KT 3 264 Kč/t. Ekologická technologie pěstování brambor byla statisticky průkazně dražší v porovnání s konvenční technologií na hladině průkaznosti 0,01 (Obr. 3).

Obr. 3: Porovnání celkových nákladů (Kč/t)

Obr. 3: Porovnání celkových nákladů (Kč/t)

Pokud technologie porovnáme bilancí tržních výkonů a úplných vlastních nákladů v hodnoceném období, obě vycházejí ziskově i bez provozních dotací (537 – 2 667 Kč/t). Míra rentability výroby bez započtení provozních dotací kolísala v rozmezí 16,4 % (KT) – 52,2 % (EZ).

Obě technologie pěstování brambor se liší i sledem jednotlivých kultivačních zásahů. V konvenční technologii (Tab. 2) všechny sledované farmy používají technologii záhonového odkameňování, zahrnující rýhování, separaci hrud a kamenů a sázení brambor (včetně dopravy a nakládky sadby). Všechny tyto operace jsou velmi nákladné (4 492,8 Kč/ha, 42,8 % nákladů na techniku). Sklizeň a doprava brambor byla (3 215,0 Kč/ha, 30,7 % nákladů na techniku) druhou nejnákladnější operací. Náklady na chemickou ochranu porostů brambor byly 1 463,0 Kč (průměrný počet ošetření 8,4 na ha brambor). Celkové náklady na provoz techniky v konvenční technologii byly 10 485,0 Kč na ha brambor. V ekologické technologii (Tab. 3) je ochrana proti plevelům prováděna mechanickým způsobem, brambory nejsou chemicky ošetřeny proti plísni a sklizeň je prováděna standartními způsoby na ekologických farmách. Z hlediska nákladovosti byly hlavními operacemi na sledovaných farmách sklizeň a doprava brambor (55,0 % nákladů na techniku, 4 877,9 Kč/ha). Velký důraz byl kladen též na zpracování půdy a ošetření během vegetace brambor (plečkování, vláčení a proorávka). Důležitou operací bylo sázení brambor (818,2 Kč/ha, 9,2 % nákladů na techniku). Celkové náklady na provoz techniky v ekologické technologii byly 8 866,9 Kč na ha brambor a byly nižší o 15,4 % oproti konvenční technologii.

Závěr

Ekonomickým porovnáním konvenční a ekologické technologie pěstování brambor byly zjištěny rozdíly v základních ekonomických kategoriích. Produkce, vyjádřená průměrným výnosem byla jednoznačně vyšší u konvenční technologie (o 12,40 t/ha). Realizační cena ekologických brambor byla průkazně vyšší o 3,97 Kč na kg brambor. Celkové náklady na kg brambor byly vyšší u ekologické technologie o 56,4 % (1,84 Kč/kg brambor). Míra rentability pěstování brambor byla kladná u obou technologií i bez započtení provozních dotací.

Na závěr je nutné uvést, že ekologická technologie pěstování brambor je v České republice pouze okrajovou záležitostí, bez ohledu na svou ekonomickou výhodnost (235,3 ha brambor na 236 ekofarmách). Tento fakt musí být zvažován při hodnocení ekonomiky obou technologií, protože konvenční technologie pěstování brambor bude dominantní i v budoucnosti.

Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného projektu QI101A184 s názvem "Technologie pěstování brambor  - nové postupy šetrné k životnímu prostředí."

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů příspěvku.