Opatření při kousání ocasů
Lze se vyhnout kousání ocasů u prasat, aniž by se farmáři museli uchýlit ke kupírování ocasů? Vědci z různých zemí spolupracují na hledání řešení pomocí různých přístupů k problému. Jaká opatření lze použít a kolik by to stálo?
Hustota osazení
Většina studií rizikových faktorů pro okusování ocasů zdůrazňuje hustotu osazení jako důležitý faktor, i když ne všechny studie nalezly přímý vliv, zvláště když byly studovány relativně vysoké prostorové příděly. Pro zvýšení rizika kousání ocasů byla navržena prahová hodnota 1 m2 na prase ve výkrmu o hmotnosti 110 kg. Avšak byla zaznamenána vyšší prevalence kousání ve výkrmnách s hustotou osazení nižší nebo rovnou hustotě stanovené nařízením EU. Země, které zakázaly kupírování ocasů, obecně poskytují vykrmovaným prasatům větší prostor, což považují za důležitou součást řízení rizika kousání ocasů.
|
Obr. 1: Prahová hodnota pro zvýšení rizika kousání ocasů byla stanovena na 1 m2 na prase ve výkrmu o hmotnosti 110 kg. |
Náklady na poskytnutí většího prostoru pro výkrm prasat se týkají především nákladů na ustájení a na pracovní síly potřebné k čištění kotců a dalších nákladů spojených s velikostí ustájení, jako jsou náklady na vytápění a větrání. V jedné studii byly náklady na zvýšení prostoru z 0,7 na 0,9 m2 na prase vyčísleny na 2,52 EUR (2/3 plochy kotce tvořila roštová podlaha) a dodatečné mzdové náklady byly 1,2 EUR na prase. Z toho vyplývá, že celkové náklady na zvýšení prostoru o 0,2 m2 na prase ve výkrmu byly 3,72 EUR (viz tabulka).
Ventilace
Nedostatečná ventilace nebo selhání ventilačního systému je faktor spouštějící kousání ocasů, ačkoli kvantitativní dopady se mohou případ od případu podstatně lišit. Průzkum ukázal, že používání přirozené nebo mechanicky řízené přirozené ventilace snižuje pravděpodobnost kousání ocasů.
Náklady spojené se zlepšením ventilace mohou být dvojí. Na jedné straně vyžaduje lepší větrání investice do vhodného ustájení a vybavení, což může být nákladné. K takovým investicím však obvykle dochází při stavbě nového vepřína nebo při rekonstrukci stávajícího. Protože je v každém případě nutný ventilační systém, nelze tyto náklady považovat za náklady související pouze s okusováním ocasů. Na druhou stranu je důležité, aby byl stávající ventilační systém sledován a správně používán. Náklady spojené s těmito činnostmi jsou především mzdové náklady, které vznikají buď zemědělským pracovníkům nebo poskytovatelům služeb, kteří se starají o ventilační zařízení.
Například vyčlenění 1 hodiny týdně na kontrolu fungování ventilačního systému s hodinovými mzdovými náklady 16 EUR, vede k ročním nákladům ve výši 832 EUR. Informace získané od poskytovatelů ventilačních služeb naznačují, že čištění a úprava ventilačního systému jednou ročně stojí nejméně 550 EUR. Na farmě produkující 4 000 prasat ročně by tedy kontrola a údržba ventilace stála 0,35 EUR/prase.
Poskytování slámy
Poskytování slámy je klíčové opatření ke zmírnění okusování ocasů. Přehled výzkumných prací ukazuje, že minimální přídavek slámy (od 12,5–20 g/prase/den) sníží okusování ocasů v průměru o 85–88 % ve srovnání s kontrolou (bez obohacení nebo závěsná hračka) nebo o 65-72 % ve srovnání se stojanem na slámu jako kontrolou. Samotný stojan na slámu snížil kousání ocasů v průměru o 22 % ve srovnání s kontrolou (žádné obohacení nebo zavěšení hračky). Studie u prasat ve výkrmu v Dánsku ukázaly, že kotce bez slámy měly 2,22krát vyšší riziko poškození ocasů ve srovnání s kotci se slámou (150 g/prase/den na pevné podlaze).
|
Obr. 2: Poskytování slámy je nejúčinnější a nákladově efektivní opatření při vysokém riziku kousaní ocasů. |
Náklady na poskytování slámy zahrnují náklady na materiál a další práci potřebnou k distribuci slámy a čištění kotců. Dodávka slámy může také vyžadovat větší potrubí na kejdu, aby systém kejdy nebyl ucpán slámou. Byly předloženy scénáře, kde materiálové a mzdové náklady na denní poskytování slámy byly 1,67 EUR nebo 4,17 EUR na poražené prase, pro množství buď 100, respektive 200 g/den na prase nasekané slámy, ve srovnání se scénářem bez slámy.
Obohacení
Na farmách s plně roštovými podlahami a manipulací s tekutým hnojem může být náročné poskytovat prasatům slámu nebo jinou podestýlku, proto se často používají různé předměty pro zabavení či rozptýlení prasat. Například předměty jako látkové pytle nebo čerstvé dřevo dokázaly omezit kousání ocasů a více předmětů současně nebo pravidelná výměna předmětů významně snižuje riziko kousání. Předměty by se však podle doporučení EU měly používat v kombinaci s účinnějšími materiály, jako je sláma nebo jiné objemné krmivo.
Náklady na obohacení se odvíjí od druhu a způsobu použitých předmětů. Například studie z Finska ukázala, že 20 cm čerstvého dřeva na prase ve výkrmu stálo 1,78 EUR. Dřevo je třeba nainstalovat do kotců a v případě potřeby je obnovit nebo vyčistit. Údaje z Irska naznačují, že poskytnutí kusu smrku ve výkrmu stálo pouze asi 0,03 EUR na prase, pokud nebyly uvažovány mzdové náklady.
Systémy včasného varování
Ohnisko kousání může rychle eskalovat, jakmile se objeví ve skupině poraněné ocasy. Změny v chování, k nimž dochází, byly pozorovány již 9 týdnů před propuknutím ohniska kousání. Dosud nejspolehlivějším signálem včasného varování je změna držení ocasu. Studie na selatech a prasatech ve výkrmu ukázaly, že nezatočené a svěšené nebo zastrčené ocasy lze pozorovat už 7 dní před klinickým propuknutím.
Změnu držení ocasu však může být náročné odhalit každodenními vizuálními kontrolami, zejména v systémech s velkými skupinami a krmením ad libitum. V důsledku toho se vyvíjí automatizované systémy včasného varování. Monitorování prasat v komerčním prostředí pomocí 3D kamer a strojového učení, což je algoritmus, který dokáže s dobrou přesností detekovat podezřelé držení ocasu prasat, může být použito k varování před kousáním ocasů týden před událostí. To poskytuje chovatelům čas na prohlídku prasat a přijetí preventivních opatření.
Náklady na zavedení systému včasného varování a zásahu závisí na tom, zda se tak děje prostřednictvím zvýšeného lidského dohledu nebo automatizovaného systému. Zvýšený lidský dohled vyžaduje více času stráveného pozorováním zvířat a tím zvýší mzdové náklady spojené s produkcí prasat, podle některých odhadů až o 20 % na prase ve výkrmu. Automatizovaný systém, který usnadňuje včasnou detekci případů kousání, vyžaduje kapitálové investice a čas zaměstnanců na vybudování a údržbu kamerové sítě. Odhady nákladů se pohybují v rozmezí 0,80-6,00 EUR na prase ve výkrmu.
Zlepšení zdraví stáda
Četné studie prokázaly souvislost mezi zhoršeným zdravotním stavem, zejména respiračními, střevními a pohybovými nemocemi a okusováním ocasů. Například kousání ocasů je pravděpodobnější, pokud jsou v kotci přítomny jiné zdravotní poruchy, zejména infekce kloubů a jiné poruchy pohybového aparátu a naopak. Rovněž byl prokázán zvýšený výskyt kousání a poškození uší, a to i u prasat s kupírovanými ocasy, chovaných ve špatných hygienických podmínkách. Vakcinace proti klinickým a subklinickým nemocem mohou též snížit riziko kousání ocasů.
Za opatření k dosažení lepšího zdraví stáda je považována zvýšená biologická bezpečnost, hygiena a použití vhodných vakcinačních postupů. Zlepšení ventilace, hustoty osazení a zajištění obohacení také přispívají ke zdraví stáda. Udržování vysoké úrovně biologické bezpečnosti na farmách je zásadní z důvodu rizika nakažlivé nemoci a do pracovních postupů je třeba zahrnout opatření, jako je mytí rukou, bot a nástrojů používaných ve vepřínech. Celkové mzdové náklady na čištění, dezinfekci a denní manipulaci s hnojem na poražené prase se odhadují na 1,06 EUR. Náklady na očkování zahrnují jak nákup látek a potřeb pro aplikaci vakcín, tak i zvýšené mzdové náklady na provedení očkování. Tyto náklady se liší podle případu a nemoci a byly odhadnuty přibližně na 1,87 až 2,35 EUR na prase.
Genetika
Navzdory neoficiálním zprávám o rozdílech mezi plemeny v predispozici být iniciátorem nebo příjemcem kousání je publikovaných vědeckých důkazů o asociacích kousání ocasů s určitou genetikou stále poskromnu. Zatím neexistuje žádná spolehlivá prediktivní fenotypová charakteristika nebo genetický marker pro predispozici ke kousání ocasů, které by bylo možné použít v selekčním programu. Ačkoli u neutrálních prasat byl nalezen odlišný expresní vzorec v 19 genech ve srovnání s kousavými a napadenými prasaty. V důsledku toho lze v současné době dosáhnout pokroku v přímé selekci genetických linií s nízkým kousáním pouze s využitím fenotypových údajů o škodlivém kousání nebo poškození ocasů ve velkých populacích.
Náklady na šlechtění ke snížení prevalence lézí po kousání ocasů by pocházely ze dvou zdrojů. Prvním z nich by byly náklady na sběr a analýzu fenotypových dat o znaku. Druhý by se týkal jakéhokoli snížení jiných výkonnostních znaků, které by měly nepříznivou genetickou asociaci s chováním při kousání (např. rychlost růstu libové tkáně), tj. náklady obětované příležitosti prosazení nízkého kousání ocasu jako znaku namísto jiných znaků.
Neexistují přesné informace o nákladech na programy šlechtění zvířat a o tom, jaký podíl těchto nákladů by mohl být spojen se šlechtěním proti okusování ocasů. Některé příklady však existují, ve francouzské studii byly náklady na genetický vývoj odhadnuty na 2,2–2,7 EUR na vyprodukované prase (2 % produkčních nákladů). Kromě toho může dosažení požadovaného genetického pokroku trvat několik let, protože šlechtění zvířat je časově náročný proces.
Tabuľka: Odhady nákladů na opatření proti kousání ocasů (průměrně na vykrmené prase)
Efektivita jednotlivých opatření
V nedávné studii prověřili vědci z pěti zemí, zda jsou opatření nákladově efektivní. Nejprve nastínili náklady a očekávaný dopad na kousání ocasů. Poté pomocí ekonomického modelu vypočítali finanční návratnost na jednotku prostoru a prase při různých úrovních prevalence kousání ocasů. Nakonec zkoumali, jak velké snížení lézí při kousání ocasů by bylo potřeba na různých úrovních, aby se pokryly náklady na intervenci.
|
Obr. 3: Správně zacílená opatření jsou nejúčinnější. |
Graf ukazuje, jak se zvýšil finanční dopad lézí na poražené prase, když se prevalence lézí zvýšila z nuly na 50 %. Pokud je průměrná prevalence lézí po kousání ocasů na úrovni 10 %, mohou simulované ztráty dosáhnout průměrně až 2,3 EUR na poražené prase (cca 1,6 % průměrné jatečné hodnoty). Náklady na prase s lézemi však byly podstatně vyšší a pohybovaly se v rozmezí od 16 do 35 EUR na prase, v závislosti na prevalenci lézí.
Graf: Simulované ztráty způsobené lézemi po kousání ocasů u prasat ve výkrmu na různých úrovních prevalence lézí (Niemi et al., 2021)
Nejméně nákladná opatření, jako je poskytování předmětů pro obohacení nebo větrání (viz tabulka), jsou zisková při nižší úrovni prevalence než nákladnější opatření. Při vysokém riziku kousaní ocasů je nejúčinnější a nákladově efektivní poskytování slámy. Závěrem je nutné podotknout, že volba opatření a jeho účinnost vždy závisí na místních podmínkách konkrétní farmy nebo chovu. Obecně platí, že čím lépe mohou být opatření zacílena na prasata a kotce s největším rizikem poškození ocasů, tím jsou účinnější.
Reference u autora
Blog autora: https://infopigs1.blogspot.com/
