Úvod / Informácie / Živočíšna výroba / Ošípané

Šíření afrického moru prasat v EU – krutá realita se špatnou prognózou

06-11-2019
prof. MVDr. Jiří Smola, CSc. | SmolaJ@VFU.cz
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinárního lékařství
(zdroj: Náš Chov 2019, č. 10)

Africký mor prasat (AMP) se stal skutečnou a trvalou hrozbou pro chov prasat v Evropské unii ale i pro populaci divokých prasat. Dnes se mnoho chovatelů ptá, zda vůbec někdo očekával před několika lety takový vývoj, zda existovala prognóza rizika šíření AMP po Evropském kontinentu.  Takovou neoficiální prognózu prezentovali kolegové v Anglii v listopadu roku 2011 jako součást programu výroční konference asociace veterinárních lékařů Velké Británie, které jsem se účastnil.

Bylo to překvapivé sdělení, ale nikoliv ze strany autorů, kteří se zabývají profesionálně experimenty s původci nebezpečných nákaz zvířat a modelováním jejich průběhu ve Velké Británii a ve světě. Z dřívějška je známý jejich model předpovídající šíření slintavky a kulhavky v chovech prasat a přežvýkavců ve Velké Británii ve směru převládajících větrů. Své sdělení o AMP v roce 2011 koncipovali jednak jako popis průběhu AMP u prasat domácích v experimentu a ve druhé části jako předpověď možného vývoje epidemie  v EU.  Podstatná byla jejich zkušenost s virem AMP získaná ve vlastních  pokusech, ve kterých infikovali domácí prasata izoláty viru AMP původem z Ruska.  Byli překvapeni tím, že po experimentální infekci probíhá onemocnění výlučně akutně se 100 % úmrtností, bez ohledu na věk prasat.  Zdůrazňovali velmi těžký průběh onemocnění s příznaky vysoké  horečky a výskytem mnohačetných krvácenin  na povrchu těla.  Již tehdy vylučovali mírný průběh onemocnění, které by mohlo infikované  prase  přežít. Za zcela zásadní problém do budoucna považovali absenci komerčně dostupné vakcíny v EU. Upozornili, že vývoj účinné vakcíny a následná komerční výroba si vyžádají přibližně deset let intenzivní výzkumné činnosti (tzn. do r. 2021).

Anglický model

Představený model předpokládaného šíření  AMP v populaci divokých prasat a také v chovech prasat na evropském kontinentu vycházel z analýz dat dostupných o šíření AMP v Rusku od roku 2007 do roku 2011 a  byl  zanesen  do reálné mapy Evropy se zaměřením na členské státy EU. Na první pohled bylo zřejmé, že předpovídají šíření AMP z evropské části území Ruska západním směrem  do Evropy, nikoliv do Asie.   Hlavní směry šíření AMP byly vytyčeny jednoduše několika širokými šipkami z Ruska, jednak přímo na Ukrajinu a do Běloruska a také do pobaltských republik.  Odtud potom do Polska směrem na Varšavu a následně do Německa, přímo na Berlín a dále až k západní hranici. Osobně mě překvapilo, že prezentovaný model nepředpovídal další šíření  AMP z Polska jižním směrem, tedy do Česka, nebo Slovenska.  Autoři modelu trvali na šíření pouze západním směrem a  vysvětlovali to migrací divokých prasat  výlučně z východu na západ.  Jejich prognóza vycházela také z údajů o předpokládané hustotě divokých prasat na  1 km 2, která, jak se ukázalo, byla ve skutečnosti daleko větší než  původní odhady.  Prezentovaný  model tehdy vůbec neuvažoval o šíření viru  AMP prostřednictvím kontaminovaného  masa, nebo masných výrobků původem z divokých, nebo domácích prasat.  Vycházeli z toho, že  transporty  domácích prasat (selat pro výkrm)  budou dále pokračovat opačným směrem ze západních států Evropské unie na východ.  Jako další etapu šíření AMP v populaci divokých prasat  znázorňovali ve  svém modelu z Německa  směrem na západ k sousedům   do  Nizozemska, Belgie a Francie. Dánsko ve své předpovědi zmiňovali rovněž,  jako případ, kdy dojde k výskytu AMP  v chovech domácích prasat po rozšíření z Německa. V návaznosti na  to vyslovili vážné obavy z možného rizika dalšího šíření AMP  z Dánska přímo  přes moře  v souvislosti s dovozem dánských selat na výkrm do východní Anglie. Prognózu  v prezentovaném modelu završili  tím, že AMP se zastaví až  u břehů kanálu  La Manche a jedinou  bariérou  proti jeho dalšímu  šíření do Velké Británie bude  moře.  Jejich sdělení nemělo za cíl vyvolat paniku, nebo mediální pozornost, bylo to včasné upozornění  veterinárních lékařů specializovaných na choroby prasat před realitou, která je podle nich neodvratná.  V prognóze vůbec nezmiňovali možnost šíření AMP do Švédska a Norska. Bylo pro mne skutečně zarážející, že Angličané s tvrdostí jim vlastní, nedávali naději, že by se šíření AMP  západním směrem na Evropském kontinentu  dalo v budoucnu   zastavit.  Prognóza šíření AMP v populaci divokých prasat, kterou nastínili v roce 2011 jen k úvaze, se bohužel naplnila – Ukrajina (pozitivní 2012), Bělorusko (2013), Litva, Polsko, Lotyšsko, Estonsko (všechny státy 2014). S odstupem osmi let můžeme konstatovat, že model prognózy  byl velmi přesný nejenom ve směrech  šíření AMP, ale i v rozsahu.  V roce 2018 byla plocha území s výskytem AMP u divokých prasat v zemích EU odhadována na 340 000 km 2, což v letošním roce činí daleko více. V daném modelu nebylo zahrnuto šíření AMP na jižním křídle z Ukrajiny do Moldavska (2016) a dále do Rumunska (2017), Maďarska (2018)  a Bulharska (2018), nedávno i do Srbska. Prognóza nezahrnovala  výskyt AMP v populaci divokých prasat  na vzdálených místech  od postižených území, jako byl případ u nás ve Zlíně (2017) a v Belgii (2018), protože model pracoval s postupným šířením  infekce v důsledku přenosu viru  mezi divokými  prasaty,  ale nikoliv s přenosem viru na velké vzdálenosti v důsledku činnosti člověka. 

Španělská předpověď

V  pořadí druhou globální prognózu týkající se AMP vyslovila vedoucí referenční laboratoře EU a FAO   dr. Marisa Ariasová ze Španělska  v roce 2015 na konferenci  o hrozících nemocech zvířat v Japonsku, když na  obrázku zeměkoule vyznačila  globální směry dalšího šíření AMP z Evropy do  Asie a Jižní Ameriky. To, se jak víme, naplnilo již v roce 2018, kdy se AMP rozšířil  do  asijské části Ruska a byl poprvé zaznamenán v severní Číně. Šíření viru na území  Číny a odtud do dalších států probíhá daleko rychleji, než bylo předpovězeno  a svědčí o  kolapsu, nebo absenci  systémů biosekurity v tamních státech.  Do této doby je výskyt AMP hlášen z několika asijských zemí, a to z Číny (srpen 2018), Mongolska, Kambodži, Vietnamu (všechny státy 2019). Poslední ve výčtu je Myamar (srpen 2019). Nenaplněna je předpověď rozšíření výskytu AMP do Jižní Ameriky, jmenovitě Brazílie.

Hlavní problém - nepřetržité  šíření AMP v populaci divokých prasat na evropském kontinentu 

Není pochyb o tom, že přemnožená populace divokých prasat  v Evropě představuje hlavní problém, který umožnuje kontinuální  přenos viru  AMP z infikované populace divokých prasat do panensky  vnímavé populace.  Dochází k tomu na území devíti států EU. Pro nás je určitě nejlépe čitelný vývoj situace v Polsku, které je naším sousedem s dlouhou hranicí. Polská strana přitom od počátku disponuje nadstandardním funkčním systémem laboratorní  diagnostiky  AMP ale i standardním  systémem monitorování výskytu a  hlášení jednotlivých případů a ohnisek.  Od prvního výskytu AMP v Polsku u divokých prasat byla okamžitě a transparentně informována odborná veřejnost i příslušné organizace v Polsku a EU. Měl jsem možnost  přímo sledovat  reakce polských kolegů, ale i statní správy od počátku (r. 2014) epidemie až dosud.  Není bez zajímavosti, že první případy výskytu AMP u divokých prasat byly zaznamenány jen v několika metrové vzdálenosti na polském břehu řeky Bug tvořící hranici s Běloruskem, které tehdy jako země mimo EU výskyt nákazy nepřiznávalo.  Někteří polští kolegové vysvětlovali první  nálezy  divokých  prasat s AMP  jako důsledek transportu mrtvých divočáků z běloruské strany hranice na polský břeh řeky, s cílem poškodit polskou stranu. To se samozřejmě nedalo tehdy vyloučit.  Dnes už víme, že prasata upřednostňuji vodní biotop a překročení menších toků není pro ně překážkou, jak v zimě tak zejména v létě.  Přestože si polští kolegové v roce 2014 uvědomovali  vážnost problému, byli přesvědčeni, že  tyto nepočetné  výskyty (30  případů) je možno  vyřešit přijetím  příslušných proti nákazových opatření.  První případy pozitivních divokých prasat  byly  tehdy   na malém prostoru s nízkou hustotou  divokých prasat na rozloze jednoho čtverečního kilometru.  Poláci však nedokázali  odhadnout trvalé  riziko na  dlouhé, nechráněné  společné hranici s Běloruskem, které navíc  odmítalo přiznat výskyt  AMP v populaci divokých prasat.  Situaci se nepodařilo stabilizovat a v létě  2015 přibylo několik dalších případů  ve vzdálenosti  již několika kilometrů od hraniční  řeky. Jejich počet nebyl vysoký, celkem 50, ale svědčil o tom, že se infekce dále šíří směrem do vnitrozemí.  Bylo zajímavé, že na žádné z mezinárodních konferencí pořádaných v Pulawách  pro  veterinární lékaře (2015-2019) jsem nezaznamenal  aktivní, nebo pasivní účast polských myslivců, kde by vyjádřili své postoje a  vůli spolupracovat.  Přitom ještě v roce 2015 byla  situace stále řešitelná a zdálo se, že navržená opatření bude možno snadno realizovat uzavřením příslušné lokality. O dva roky později  (2017) byla situace  daleko horší (724 případů) a směřovala mimo jiné ke konfliktu mezi chovateli prasat a  referenční laboratoří  výzkumného ústavu v  Pulawách. Chovatelé vlastnící malá stáda prasat v postižených oblastech blokovali vchod do  výzkumného ústavu  při mezinárodní konferenci o chorobách prasat, protože nesouhlasili s opatřeními, která byla přijata státní správou ve vymezených zónách.  Tato akce byla podporována mediálně  v televizi i v novinách s tím, že opatření poškozují  farmáře.  Ti se domáhali na jedné straně vyšších  dotací pro prevenci AMP, ale na druhé straně biosekuritu v rozporu s doporučeními  do značné míry nerealizovali, nebo ignorovali.  K rozporu mezi  centrem  veterinárního výzkumu a chovateli došlo po několika desítiletích úspěšné spolupráce  v situaci, kdy byla ohrožena  kredibilita veterinárních lékařů a Polska.  Rozepře se dále prohlubovala i po té, kdy v  roce 2018 ( celkem 2459 případů) prof. Pejsak v interview pro  zahraniční internetový  časopis  PigProgress  vyjádřil  otevřeně svou nepříznivou prognózu s příslušnými závěry nejenom pro Polsko samotné, ale i pro  další státy EU dosud AMP prosté.  Jeho vyjádření se dalo chápat tak, že na základě zkušeností získaných v Polsku, ale i zhodnocení situace v pobaltských státech, nevidí reálnou šanci zastavit další šíření viru AMP v populaci divokých prasat na evropském kontinentu. Konstatoval, že šíření bude pokračovat  směrem na západ, kde je hustota divokých prasat daleko větší a že AMP je realitou, se kterou se musíme v EU smířit a naučit se s ní žít a pracovat.

Mezi tím uplynul další rok a  problémy v Polsku jsou v letošním roce ještě  větší. Co je tedy na polské situaci alarmující?  Kromě toho, že se nepodařilo zastavit nebo zpomalit další šíření AMP v populaci divokých prasat, je to i  vysoký počet  nových ohnisek v chovech domácích prasat během tohoto léta.  Při pohledu na mapu Polska je zřejmé, že území s výskytem AMP u divokých prasat  zasahuje   daleko od severní  hranice s Ruskem a Litvou, a také od východních hranic s Běloruskem a Ukrajinou.  Je to souvislé území o ploše, která představuje snad jednu třetinu Polska.    V případě velmi nepříznivého scénáře můžeme očekávat další šíření směrem do centrální části Polska, kde jsou nejenom rozlehlé lesy, ale také největší koncentrace domácích prasat (asi 80 %) s průmyslovými chovy, celkem ve čtyřech vojvodstvích. Podle odhadů samotných Poláků k takovému rozšíření dojde, je to jen otázkou času.  Maximální snahou bude zpomalit tento proces, což se dosud nedaří. Původní rychlost šíření v letech 2014 a 2015 byla totiž nízká. Za šest let od roku 2014 však došlo k rozšíření  území o více než 300 km od východních hranic  do středu Polska.  Šíření podle odhadů polských  epizootologů  bude pokračovat, protože v rozlehlých lesích není v jejich silách vyhledávat všechny jedince uhynulé v důsledku infekce virem AMP. Jen do 12. května 2019 bylo v Polsku  prokázáno 835 případů pozitivních divokých prasat. Přitom do konce roku se očekává zvýšení počtu vzhledem k  sezónnímu výskytu AMP v červenu až říjnu.

Existují za této situace rizika šíření AMP z polského území k nám?

Přestože v současné době vzdálenost  linie vymezující  území s výskytem   AMP v Polsku  dosahuje asi 300 km vzdušnou čarou od našich hranic, nemůžeme  předpokládat její dlouhodobé setrvání. Je pravděpodobné, že postupně dojde  k tomu, že infikovaná  divoká prasata na území Polska  budou v blízkosti našich hranic po celé délce od  Českého Těšína po Krnov, kde je krajina otevřená a zemědělsky intenzivně využívaná. V takovém terénu nebude možné jednoduše zabránit vstupu  infikovaných zvířat na naše území.  Podobný problém s hájením hranice jako dělící linie řešilo aktuálně i Slovensko.  Očekávalo se tam, že dojde k výskytu prvního případu u divokého prasete dříve nebo později, protože v blízkosti hranice na Maďarském území byl výskyt  AMP u divokých prasat zaznamenán  od r. 2018 v rostoucím počtu.   Na místo toho  se však naprosto nečekaně  objevil první výskyt ohniska AMP na Slovensku  v malém chovu prasat v bezprostřední blízkosti hranice. To dokumentuje nevypočítatelnost takové situace. V krátké době se zvýšil počet ohnisek v této oblasti kolem hranice na čtyři a byl zaznamenán také první případ AMP u divokého prasete (18. 8. 2019), v současnosti  je to již jedenáct případů.  Uvidíme, jak se bude dařit Slovensku čelit podobné hrozbě, která určitě nastane na severní hranici s Polskem, kde se nachází  zalesněná  pohoří po celé délce od východu  až po Vysoké Tatry.

Ochrana hranic jako zásadní opatření proti šíření AMP? 

Dosavadní poznatky z šíření AMP v populaci divokých prasat potvrzují nezbytnost takových opatření. V tomto směru představuje zcela mimořádné opatření na hranicích mezi státy EU stavba plotu o délce přesahující 50 km, kterou realizuje Dánsko na hranici s Německem.  Součástí systému jsou i tři centrální místa určená k dekontaminaci nákladních automobilů při vstupu do Dánska. Kritická situace v Polsku vede tamní autority rovněž  k úvahám jak zabezpečit celou více než 700 kilometrovou východní  hranici  před další migrací  divokých prasat (infikovaných i neinfikovaných) z území sousedních států, zejména Ruska, Běloruska  a Ukrajiny. Dne 17. 8. 2019 jsem navštívil pohraniční oblasti  Polska za hraničním přechodem z Náchoda.  Lesy rezervace Stolové hory  byly pod obrovským náporem turistů z celého  Polska. Parkoviště byla plná a proto se parkovalo podél silnice v délce několika kilometrů.  Návštěvníci  po vystoupení z aut  směřovali  lesními cestami k vyhlídkám. Někde turisté seděli na lavicích, jinde pak přímo v lese a konzumovali  pokrmy, co si vzali s sebou.  Vysoká koncentrace turistů  je určitě rizikovým faktorem  pro  přenos viru AMP na delší vzdálenost vzhledem k riziku  kontaminace některých masných produktů a vyhození jejich zbytků do nezabezpečených  kontejnerů v lese. Téhož dne byly uzavřeny výjezdy z Polska k parku Broumovské skály u nás.

K nepříznivé  situaci v Polsku neodvratně patří výskyt AMP v malých chovech domácích prasat, držených na dvorku za domem.  Při objasňování vzniku prvních ohnisek se původně nevylučovala  možnost přenosu viru AMP přímo kontaktem  mezi divokým a domácím prasetem   chovaným v malých hospodářstvích s výběhem v blízkosti  lesa.  V letech 2015 -16 byl výskyt těchto  ohnisek dáván  jednoznačně  do souvislosti s nedostatečným zajištěním  úrovně  biosekurity ze strany  drobnochovatelů prasat. V roce se 2017 však situace změnila natolik, že výskyt nových ohnisek v chovech prasat  byl dáván do souvislosti s činností člověka.  V Polsku se rozšířil černý obchod s levnými prasaty původem z pobaltských republik. Na tento problém upozornil jeden polský profesor na mezinárodní konferenci, kde bylo přibližně 800 polských a dalších 300 veterinárních lékařů z pobaltských republik a Ukrajiny.  Přímé důkazy  o těchto ilegálních transportech a obchodech, jak řekl, však neexistovaly. Předpokládalo se rovněž, že k nepřímému přenosu viru dochází v souvislosti  s používáním  kontaminovaných vozidel při ilegálních transportech.  V letošním roce byl  omylem zachycen pokyn k výměně vzorků krve  pocházejících  z pozitivních  chovů za vzorky negativní.  Odsouzen byl veterinární lékař z vojvodství  Lublin, protože podvodné  pokyny k manipulaci se vzorky dával  omylem novináři a nikoliv farmáři se  stejným příjmením.   To jen potvrzuje, že v této kritické situaci se někteří farmáři v Polsku snažili o prodej živých prasat z infikovaného stáda za každou cenu.  Přes všechna opatření se situace v Polsku je stále zhoršuje, což dokládá i ohnisko   AMP  zaznamenané v červnu v jednom  chovu s  8000 prasaty. Reakce ministra zemědělství několik dnů po tom na konferenci  byla velmi emotivní. Podstatné  jsou však některé závěry polských kolegů podle nichž byl jednoznačně zaznamenán sezónní výskyt AMP u divokých prasat v období od červena až  do října a mohl by souviset i s pasivním přenosem viru mezi zvířaty kontaminovaným  hmyzem.

Pasivní přenos viru AMP hmyzem

Kolegům v Dánsku se experimentálně podařilo infikovat domácí prasata hmyzem, který byl pasivně kontaminován virem AMP.   Něco takového se dosud  nepředpokládalo, protože  se vylučovala role krev sajícího hmyzu  jako vektoru  infekce v Evropě.  V experimentu, se prokázalo, že stájová moucha (její vývojový  cyklus se odehrává  v prostorách uzavřených stájí) může jako mechanický vektor přenést dostatečnou dávku viru AMP na svém povrchu a v těle postačující  k infekci prasete, k níž dojde po jejím pozření. Jde tedy o infekci  per orální, nikoliv  po bodnutí krev sajícím hmyzem.  Domácí prasata v takto upořádaném pokusu byla infikována a onemocněla AMP.  Otázkou je, zda něco podobného může probíhat v terénních podmínkách.  Autoři studie argumentují tím, že stájová moucha (Stomoxys spp.) může přenést virus AMP jen na krátkou vzdálenost.  Současně však upozornili na novou skutečnost, že větší mouchy z čeledi Tabanidae (jejich vývojový cyklus probíhá mimo stáje prasat) mohou přenést dávku viru až pětkrát větší, čímž  by se mohly vysvětlit případy přenosu viru AMP  na delší vzdálenost tj. mezi virem infikovanými  divokými prasaty a farmou. Tento hmyz nalétává do farmy z blízkého okolí z mokřadních biotopů, rybníků, jezer a vodních toků,  kde za horkého léta probíhá intenzivní cyklus množení.  Protože však ve stájích a na farmách nenalézá zdroj potravy, soustřeďuje se  na tělo domácích prasat.  Zdá se, že úloha hmyzu v přenosu viru AMP v letním období byla podceněna. Je tedy nezbytné zajistit ochranu oken funkčními sítěmi, pokud se otvírají.  V této souvislosti lez předpokládat, že pokud jsou v oknech a větracích otvorech sítě, je taková hrozba vyloučena. V jiné studii dánských autorů se prokázalo, že virus AMP zůstává infekční pro prase po dobu dvanácti hodin a životaschopný tři dny potom, co moucha  pozřela  (in vitro tj. mimo tělo) infekční krev viremického prasete.